Policie minulý týden ve středu vyklidila usedlost Cibulka. Policejní zásah ovšem pravděpodobně nemá žádnou oporu v zákonech. Deník Referendum má k dispozici text podnětu k výkonu dohledu nad postupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 a současně žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, které podal jménem podezřelého advokát Pavel Uhl v sobotu 9. května.

Policie při zásahu zadržela dvanáct lidí. Jeden z nich byl ve čtvrtek ve zrychleném soudním řízení odsouzen k podmíněnému trestu, proti kterému podal odpor. Řádný soud má proběhnout 29. června. Proti dalším sedmi lidem bylo zahájeno trestní stíhání.

Podnět upozorňuje především na problematickou roli státního zástupce při zadržení podezřelého: „…sám státní zástupce při následném vazebním řízení konstatoval, že vazební důvody nevidí, což je skutečnost zaznamenaná v protokolu z vazebního zasedání těmito slovy: Odkazuji se na návrh obhájce, s ohledem na nízkou závažnost skutku se domnívám, že není nutné brát obviněného do vazby.“ Jinak řečeno, státní zástupce se zadržením nejprve souhlasil, později ale neviděl důvod k vazbě.

Podle advokáta Pavla Uhla proto nyní bude nutné vyjasnit, co v celé záležitosti spadá do trestního řízení a co nikoli. Právě úkony trestního řízení totiž podléhají dozoru státního zástupce a případně i dohledu vyššího státního zástupce následně už jen přezkumu v rámci ústavního soudnictví. Naproti tomu postup policie mimo trestní řízení spadá do správního soudnictví.

Zadržení osob podle Pavla Uhla sice patří do trestního řízení, v případu Cibulka ovšem chybí jakékoliv důvody ke vzetí obviněného do vazby. Vzhledem k občanskoprávní povaze kauzy i nezbytnosti řádného postupu — tedy standardní komunikaci s podezřelým — také vylučuje naléhavost, která je nezbytná při vzetí do vazby.

Při vstupu do obydlí je povolení nutné

V textu podnětu se také pracuje s pojmem porušení domovní svobody, kterého se policie měla dopustit: „Platné právo umožňuje zásah do domovní svobody pouze výjimečně, a to pouze na základě souhlasu soudu či soudce. Judikatura Ústavního soudu pak velí, aby orgány činné v trestním řízení k řešení otázky, kde je sporné, zda někde obydlí je či není, postupovali na základě presumpce jeho existence.“ Policie se při standardních postupech neobejde bez povolení k soudní prohlídce dokonce ani v případě, kdy se v obydlí nalézá osoba důležitá pro trestní řízení.

Podle Pavla Uhla nebyly splněny ani požadavky zákona o policii, které za výjimečných okolností umožňují vstup do obydlí. „Vyklizení“ nemovitosti ovšem tento zákon ani trestní řád neznají. „Něco takového je vyhrazeno pouze exekuci v civilním řízení, při které může policie na žádost exekutora asistovat,“ vysvětluje advokát.

Další postup?

Co se týče případného trestního oznámení proti zasahujícím policistům se v podnětu uvádí, že je nutné nejprve důkladně zvážit všechny okolnosti, které vyjdou najevo při dohledu nad postupem obvodního státního zastupitelství. Pavel Uhl pro Deník Referendum uvedl, že se v nejbližších dnech nechystají podat ani správní žalobu na postup policie. Lhůta pro její podání je dva měsíce. „Nechceme takovou věc uspěchat,“ řekl Uhl.

Jakým směrem by se případná správní žaloba mohla ubírat, lze odhadovat z analýzy, kterou Pavel Uhl vypracoval k problematice policejních zásahů proti squattingu. Popisuje v ní mimo jiné rozpor mezi až zbrklými zásahy policie a naopak zdrženlivým přístupem soudů a státních zástupců. Ti podle něj odmítají obsazení nemovitostí trestat, což lze v podstatě chápat jako dekriminalizaci běžného squattingu.

Podle Uhla dává smysl, aby policie zasahovala při poškozování a ničení cizího majetku: „V případech, kdy je veřejná moc konfrontována s informací, že někdo užívá majetek, na který si činí nárok někdo jiný, by měla policie pouze zjistit, zda je hodnota tohoto majetku nějak ohrožena, popřípadě zda hrozí porušování veřejného pořádku.“

Policie podle něj často zasahuje proti někomu, kdo nemovitosti nepoškozuje, ba právě naopak. Oproti tomu chování majitele — vede-li k chátrání objektu — vůbec neřeší. Konkrétně v případě zámečku Cibulka je přitom majitel k její ochraně zavázán předpisy veřejného práva, stavebními i památkovými.

Uhl tvrdí, že policie nemá k zásahu proti squatterům žádné oprávnění. Prostor pro zásah policie podle něho neexistuje z toho důvodu, že právní řád nepředpokládá, že by policie zasahovala v konfliktu, který nevyžaduje okamžitý postup a který má občanskoprávní řešení. V případě Cibulky je navíc sporné, zda obyvatelé statku nemovitost obývali neoprávněně. Majitel s nimi sice k poslednímu březnu ukončil dohodu o využívání objektu, existují ale pochybnosti, zda to proběhlo řádně.

Pavel Uhl se vymezuje i vůči úvahám ohledně přiměřenosti postupu policie. Právě tímto směrem šel ve svém vyjádření k policejnímu zásahu i ministr vnitra Milan Chovanec. Uhl se však domnívá, že otázka přiměřenosti je bezpředmětná, protože chybí prvotní předpoklad možnosti zásahu.