Druhého května letošního roku se v Londýně narodila holčička dvěma manželům. Oba byli nesmírně šťastní. Doma na ni čeká o dva roky starší bratříček.

Na tom by nebylo nic hodného reportáží ani mediálního pokrytí, v tomto případě se však jednalo o přírůstek do královské rodiny. V době, kdy píšu tento článek, ještě není známo jméno dítěte, ví se však, že je ženského pohlaví, kolik váží a kolik měří.

Na rozdíl od doby před dvěma lety, kdy se narodil její starší bratr George, nedělala média z jejího narození událost číslo jedna. Na hlavní stránce internetové verze britského Guardianu, se sice zpráva objevila mezi hlavními, byla však zastíněna prohlášením Eda Milibanda, předsedy labouristické strany, ohledně povolebních koalic.

George si užíval větší pozornosti, a dokonce bylo možné na stránkách novin přepínat mezi možnostmi „royalista — republikán“ podle toho, jestli se chtěl čtenář vyhnout zprávám o narození královského potomka.

Snížený zájem je částečně pochopitelný — princezna se, na rozdíl od staršího bratra, pravděpodobně královnou nestane. Ty tam jsou doby, kdy královští potomci v dětství umírali na spalničky nebo je žárliví sourozenci zapíchávali v honbě za trůn. To ale neznamená, že princezna zůstane stranou pozornosti.

Když se narodil princ George, Londýnský most se zbarvil do modré, tradičně klučičí barvy. Mohla to být samozřejmě jen náhoda, nicméně po narození princezny se most zabarvil do růžové, tradičně holčičí. Oslavující občané v ulicích pózovali v růžových tričkách, věšeli růžové vlajky podél Nemocnice svaté Marie, kde se princezna narodila, a jejich zprávy byly vůbec laděny v této barvě. Nakonec se vysvětlilo, že to náhoda nebyla — je to holka, tudíž se do této barvy vše přeladilo cíleně.

Zajímavé je, že ještě před několika týdny, v rámci předvolební kampaně, dostali labouristé vynadáno za to, že v jejich kampani zaměřené na ženy jezdilo po království růžové auto, což se stalo i terčem skeče Johna Olivera. Genderové stereotypy v předvolební kampani vadí, ale u čerstvě narozeného člověka ne?

Princezna se tedy narodila do světa, který je striktně genderově rozdělený — její bratr byl oslavován modrou barvou, ona růžovou. Zajímavé bude sledovat, jak se budou vyvíjet jejich životy — budou jim rodiče dávat stejné hračky? Budou je podporovat ve stejných aktivitách? Budou chodit do stejných škol?

Ve Velké Británii existuje pestrá síť dívčích a chlapeckých škol, a to už od prvního stupně základní školy, a princové Charles, Andrew, Edward, William i Harry navštěvovali během povinné školní docházky chlapecké střední školy, princezny Anne, Beatrice a Eugenie zase navštěvovaly dívčí školy. Bude princ George ušetřen vojenské služby, kterou jeho mužští příbuzní museli podstoupit, nebo absolvuje výcvik i jeho sestra?

Georgeovi už jsou dva roky a jeho pohlaví či gender se také staly podnětem k určitému chování ze strany „poddaných“. Když byl s rodiči na cestě po Austrálii, vítali ho rodiče svými dcerami oblečenými do triček s nápisy: „Princi Georgi, vezmi si mě!“ Zajímalo by mě, jak by rodiče všech zúčastněných zareagovali, kdyby se dozvěděli, že jejich potomek je například homosexuál nebo asexuál. Bude se totéž opakovat i u princezny? Bude se od ní očekávat, že se provdá za muže?

Byť je na tom Velká Británie z hlediska genderové rovnosti v mnoha ohledech lépe než Česká republika, pořád existují věci, které dosud nebyly vyřešeny. Rozdíly v platech mužů a žen jsou u plných úvazků 10 %, u částečných 34,5 %. Až 30 000 žen bývá ročně propuštěno kvůli těhotenství, a až 440 000 žen se v jeho důsledku nedočká povýšení nebo zvýšení platu. Matky si mohou vzít až devětatřicetitýdenní placené volno z práce po narození dítěte, zatímco muži mají nárok jen na dvoutýdenní. Tato čísla jsou ještě horší u nebílých žen.

S největší pravděpodobností se novorozená princezna s těmito problémy v životě nepotká, jelikož se narodila do vyšší společenské vrstvy a celý její život bude monitorován a zahlcen různými ceremoniálními povinnostmi — pokud se v Británii nezmění situace a nevznikne například republika.

Jistě, lze namítat, že by se s genderovými stereotypy setkala, i kdyby se narodila do nekrálovské rodiny, nicméně kvůli tomu, že se stala slavnou ještě prakticky předtím, než se narodila, bude vystavena reakcím veřejnosti v mnohem větší míře než jiné děti. Zatímco v jiné rodině by čelila stereotypům jen v bezprostředním okolí, ve své situaci je svědkyní toho, jak se na ni balí stereotypy cíleně a téměř od celého národa, a dost možná i od větší části Země.

Na Twitteru se ozývá pár kritických hlasů, které proti tomuto genderovému posuzování brojí, je jich však málo. Málokdo si uvědomuje, že binární vymezování na mužské a ženské věci, barvy nebo chování, které má oporu jen v sociálních konstruktech, vytváří v lidských životech bariéry.

Závěrem novorozenému děvčeti přeji, aby prožilo šťastný život a aby se svobodně rozhodlo, jak ho prožije — bez ohledu na svůj společenský původ, pohlaví a gender.