Porozumění znamená dostat se až na začátek k jádru věci. Vykoupení spočívá v tom, že nic více nemusíte dělat. Stačí to pochopit a zasmát se sám sobě.

Ve středu jsem měl plné ruce práce. Z klávesnice se skoro kouřilo, žhavil jsem emaily, vyřizoval telefony, zašel na úřad a organizoval jednotlivé kousky, ze kterých se skládá publikace recenzovaného konferenčního sborníku. Večer jsem však zapředl filosofickou diskusi se svým přítelem Pavlem.

Nějak jsme se dostali k systémové teorii. Vysvětloval jsem nechápajícímu Pavlovi jak chápat pojmy systém, prostředí, autoreference, hranice či proces rozlišování. Tehdy jsem sám pochopil, že zdrojem všeho života je paradox, který život řeší tím, že si vybere nějaký axiom a tím vymezí hranici, vydělující z prostředí systém.

V tuto chvíli doslova božského prozření se všechna vlákna propojila. Osvíceni tímto pochopením jsme šli po půlnoci spát a já jsem chvíli co chvíli odbíhal ke stolu, abych si jednotlivé střípky poznamenal.

Čtvrtek je dnem, kdy píši tento článek, touže se tak se světem podělit o pravdu, kterou jsem nazřel, prožil a kterou se tímto pokouším předat dál.

Pravda je ukryta v paradoxu

Život v paradoxu je život v Bohu: nemá žádné axiomy. To je to, co myslí Svatý Pavel, když říká, že vzkříšení Krista ruší zákon. Život v Kristu je život v Bohu — v paradoxu, bez zákona (Starého), bez příkazů, bez soudce.

Paradox přitom znamená existenci dvou vzájemně neslučitelných pravd, které přesto obě platí. Axiom je výběr jedné z pravd, vymezení hranice ustavující systém. Souvislost mezi pojmy je následná:

▪Systém předpokládá prostředí

▪Mysl předpokládá vědomí