Prahu navštívil francouzský filosof Alain Badiou a přednesl zde dvě přednášky. V té prvé stručně načrtl strukturu současného světa, kterou podle něj definují dva principiální rozpory: mezi tradicí a modernitou, a mezi kapitalismem a komunismem. V té druhé vyložil svůj pojem universálních pravd, možnost jejich vyjevení v jedinečných událostech a zásadní důležitost pojmu pravdy pro filosofii i pochopení současnosti.

Jak se pokusím dále nastínit, pojem pravdy pro mě znamená, že (psychický) život současného člověka definuje principiální rozpor mezi svobodou a pravdou. Důsledkem přijetí života v pravdě je totiž odmítnutí konceptu svobody, respektive to, že od chvíle, kdy se v našem životě objeví událost-pravda, se naše individuální svoboda redukuje na možnost život v pravdě buď přijmout, anebo odmítnout.

Pravda našeho života je bílým králíčkem

Pokud, jak tvrdí Alain Badiou, existují pravdy, lze usuzovat, že každý člověk má i nějakou svou a jedinečnou pravdu života. Touto pravdou je cosi, co se může nečekaně objevit a od té doby, právě a jedině pro toho jednoho konkrétního člověka, platit. Jakmile se takováto osobní pravda objeví, tak pokud jí daný člověk zůstane věrný, může změnit celý jeho život. Tato událost totiž otevírá možnost života v pravdě.

Velice dobře to ilustruje situace ve filmu Matrix, kdy se Neo setká s Morfeem, a volba, kterou musí Neo učinit: vybrat si mezi životem v pravdě a životem ve lži, což je symbolizováno červenou a modrou pilulkou. Nelze přitom říci, že do doby, nežli se tato pravda objevila, žil Neo ve lži — on pouze pravdu svého života neznal.