V Bruselu zasedala romská platforma
Ivanka ČonkováMinulý týden se v Bruselu sešla European Roma Platform. Hlavním tématem byl anti-ciganizmus a spoluúčast Romů na rozhodovacích procesech, také se zde mluvilo o prasečí farmě v Letech u Písku.
European Roma Platform zasedá v Bruselu jednou ročně. V letošní roce proběhla 16. a 17. března a v mnohém byla překvapivá. Evropská komise přizvala k přípravě agendy neziskové organizace, mezi nimi třeba také ERGO Network (Evropská romská grasrootová organizace), která dlouhodobě pracuje na propojení politicky odpovědných lídrů a občanské společnosti.
Tématem konference byl anti-ciganizmus a spoluúčast Romů na rozhodovacích procesech. Účastnili se jí představitelé romské občanské společnosti, vědečtí pracovníci, neziskové organizace a evropští i národní politici a úředníci
Velkovýkrmna prasat na místě koncentračního tábora? Nemyslitelné!
První panel druhého dne konference zmiňoval respekt a zohlednění genocidy Romů v Evropě. Holokaust Romů byl a stále je v některých případech popírán, nebo mu není projevena náležitá úcta. Prasečí farma v Letech u Písku je v aktivním provozu, a to přímo na místě, kde byly zabity stovky dětí, žen i mužů.
Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva České republiky, odpověděl na dotaz hnutí Freelety jednoznačně: „Ano, my chceme odstranit prasečí farmu v Letech, jen je problém se domluvit.“ (volná parafráze autorky). Politická vůle přítomná na platformě deklarovala, že česká vláda má jistou míru empatie a rozumu, aby pochopila, že prasečák musí zmizet.
Pozornost, která je k prasečáku nyní upírána, i díky práci organizace Konexe a dalších aktivistů, nesmí ustat. Cíl je shodný. Otázkou zůstává kdo, jak a kdy ho naplní, tak aby obětem českého nacistického režimu byla projevena náležitá úcta.
Vyčleňování Romů z evropské společnosti je důsledkem anti-ciganizmu
První den konference byl aktivně pracovní. Rozdělili jsme se dle témat do dvou skupin, ve kterých jsme v malých skupinkách přinášeli konkrétní návrhy pro řešení současné stále se zhoršující situace v romské komunitě.
Ve většině jsme se shodli na čtyřech základních požadavcích: monitorování projektů, uvádění v praxi antidiskriminační zákon, zajištění účasti Romů na rozhodovacích procesech a chápání anti-ciganizmu jako základní příčiny sociálního vyloučení Romů. V úzké souvislosti s tímto pochopením jsme navrhovali taková systémová opatření, která by mohla dosáhnout rovnoprávného postavení Romů, ať už v oblasti vzdělání, práce, nebo bydlení. Evropská komise daným požadavkům rozuměla a podpořila je.
V této souvislosti je třeba zmínit řeč evropské komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. Ta vyjádřila touhu po rychlých řešeních, což je z hlediska závažnosti situace pochopitelné. Ovšem konkrétní řešení bez dlouhodobého efektivního plánu s aktivním monitorováním nemá velkou šanci uspět.
Atmosféra konference byla nabitá touhou po změně. Sen po rovnoprávném postavení Romů byl živě přítomný téměř v každém příspěvku ze strany občanské společnosti, ale i vrcholných politiků. Kritické hlasy zmiňovaly hlavně korupci, nezájem politiků a nepochopení anti-ciganizmu, nebo popírání genocidy Romů. Politici byli kritice otevřeni, evropská komise vhodně diskusi moderovala a došlo ke změně diskurzu.
Platforma byla prvním místem, kde se genocida Romů a anti-ciganizmus jasně pojmenovávaly a komunikovaly se vrcholnými politickými institucemi. Podařilo se nadefinovat nové klíčové pohledy na soužití majority a romské minority, které by mohly přesměrovat tok financí efektivnějším způsobem. Klíčovou otázkou zůstává, zda-li političtí představitelé a jejich úřady budou hlas platformy respektovat, či nikoli. Významnou úlohu tak stále má především občanská společnost a watch-dogové organizace, které nesmí polevit.
Psáno pro RomaReact