Pohádka o Slávkovi

Jan Gruber

Bohuslav Sobotka získal na stranickém sjezdu vše, co chtěl. Zdálo se, že se nemusel ani příliš snažit. A vysloužil si tím jisté uznání i u těch, kteří se mu dlouho posmívali.

Předsedu sociální demokracie obvykle novináři a novinářky popisovali jako necharizmatického nekňubu, který neumí do pěti počítat. Psali o něm, že je slabý a nevýrazný lídr. Prý by se v „normálním“ životě mimo politiku neuplatnil. A vypadá jako někdo, komu ulétly včely. Zkrátka pan Vajíčko.

Pokud by Sobotka byl tak neschopný, jak jej často popisují média, nikdy by se nestal předsedou strany. Těžko by se udržel u vlády a těšil se přízni velké části členské základy sociální demokracie. Je třeba si přiznat, že zřejmě něco umí. (foto: repro Kancelář Blaník)

Avšak po 38. sjezdu nejsilnější české politické strany se o Sobotkovi najednou mluví a píše jinak. Bez větších komplikací se mu podařilo prosadit do vedení sociální demokracie všechny, na které si ukázal. Po dohodě s vlivnými krajskými funkcionáři dokázal vtělit do stranických stanov výsledky loňského vnitrostranického referenda. Získal od delegátek a delegátů sjezdu silný mandát. A několikrát se ostře vymezil proti Andreji Babišovi, aniž by ho zlomyslně napadl.

×