Pohádka o Slávkovi
Jan GruberBohuslav Sobotka získal na stranickém sjezdu vše, co chtěl. Zdálo se, že se nemusel ani příliš snažit. A vysloužil si tím jisté uznání i u těch, kteří se mu dlouho posmívali.
Předsedu sociální demokracie obvykle novináři a novinářky popisovali jako necharizmatického nekňubu, který neumí do pěti počítat. Psali o něm, že je slabý a nevýrazný lídr. Prý by se v „normálním“ životě mimo politiku neuplatnil. A vypadá jako někdo, komu ulétly včely. Zkrátka pan Vajíčko.
Avšak po 38. sjezdu nejsilnější české politické strany se o Sobotkovi najednou mluví a píše jinak. Bez větších komplikací se mu podařilo prosadit do vedení sociální demokracie všechny, na které si ukázal. Po dohodě s vlivnými krajskými funkcionáři dokázal vtělit do stranických stanov výsledky loňského vnitrostranického referenda. Získal od delegátek a delegátů sjezdu silný mandát. A několikrát se ostře vymezil proti Andreji Babišovi, aniž by ho zlomyslně napadl.