Minulý týden podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon o ratifikaci dohody o Bance rozvoje BRICS. Hlavním posláním banky, která byla založena v červnu roku 2014 na summitu států BRICS v brazilském městě Fortaleza, je financování infrastrukturních projektů v členských státech. Součástí nové banky je i společný rezervní fond.

BRICS je akronym pro skupinu pěti států — Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, hovoří se o možném připojení Mexika, Indonézie a Argentiny. Podle slov ruského prezidenta Vladimira Putina BRICS nemá ambice stát se vojensko-politickým uskupením.

Zdá se však, že se může stát protihráčem subjektů, které si od období druhé světové války kladly za povinnost ovlivňovat světovou ekonomiku. Řeč je o dvou institucích, které zrodil brettonwoodský systém — Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance, přesněji řečeno skupině Světové banky.

Dominantními členy v obou institucích jsou Spojené státy americké, které například v Mezinárodním měnovém fondu ovládají téměř 17 % hlasů. Pro srovnání, druhé Japonsko má 6,23 % hlasů. Podíl hlasů ve Světové bance kopíruje kvóty MMF, přičemž prezidentem Světové banky je — podle nepsaného, leč dodržovaného pravidla — vždy občan USA.

Světová banka je často kritizována nejen za podporu neuvážených podnikatelských záměrů, jejichž výsledkem je často poškození životního prostředí, a to i nevratné, ale také za podporu takových aktivit, které vedou, především v rozvojových zemích, k přesunu kapitálu do rukou pochybných elit.

Pro rozvojové země je často jedinou možností, jak platit obří dluhy, vývoz cenných surovin. Na budování vlastní ekonomické soustavy jim nezbývají ani prostředky, ani síly. Jsou povzbuzovány k privatizacím, uvolňování obchodních bariér a ozdravování veřejných rozpočtů. Výsledky však bývají rozpačité.

Skupina států BRICS představuje 43 % světové populace a zároveň 21 % výkonu globální ekonomiky, vytváří tedy pětinu světového HDP. Banka, která vzniká z iniciativy těchto států, by měla pracovat s kapitálem ve výši sto miliard dolarů. Hlasování v bance bude prováděno prostou většinou hlasů.

Zároveň se vznikem Banky rozvoje vzniká také Stabilizační fond určený pro pomoc členům, kteří se dostanou do potíží. Až dosud se státy v obtížích mohly obracet na jedinou instituci — Mezinárodní měnový fond, jehož praktiky jsou stále hlasitěji kritizovány. Nejčerstvěji Řeckem, které se začíná diktátu MMF vzpouzet a je za to hlasitě kritizováno.

Vznikem Banky rozvoje a jejího rezervního fondu se pro budoucnost rýsuje alternativa nové instituce, která bude ochotna státům v potížích pomáhat. Státy BRICS si tím budují zcela novou, emancipovanou pozici na globálním kolbišti.

Nová banka by měla začít pracovat koncem roku 2015. Budoucnost ukáže, zda bude schopna naplňovat své poslání a zároveň se vyvarovat chyb, které znevěrohodnily MMF a Světovou banku v očích části světové veřejnosti, a zda se ukáže být silnou protiváhou institucím, v nichž mají hlavní slovo Spojené státy.