K získání životní perspektivy, která dává naději do budoucna, patří zvýšení sebevědomí, úcty a hrdosti k sama sobě, k vlastnímu konání, k vlastní identitě. Neboť jsou to mimo jiné i tyto hodnoty, které ubíjející živoření v ghettech tamním obyvatelům bere. Podřízenost mafiím a nemožnost kompenzovat toto permanentní ponížení jiným způsobem nabízí lidem pouhé přežívání z hodiny na hodinu.

Takový život, vymezený absencí perspektivy, s sebou leckdy nese i takový přístup k okolí, který se od běžného pojímání soužití odlišuje. Prostředí zásadně ovlivňuje všechny obyvatele vyloučených lokalit, bez ohledu na barvu kůže.

Začátek: změna prostředí

Podle francouzského filozofa Henriho Bergsona se nástroje naší mysli stávají přítěží, když prostředí, pro které byly nezbytné, již neexistuje. S touto proměnou přichází jiný způsob uvažování, dřívější žebříček hodnot se mění. O takovou pozitivní změnu se můžeme pokusit i v sociálně vyloučených lokalitách, nejen u Romů, ale i u jejich „bílých“ sousedů. Předpokladem k tomu je ona „změna prostředí“.

A k té vedle oddlužení, nastartování běžného sociálního bydlení, inkluzívního vzdělávání a dostatku práce může napomoci i možnost lidí rozhodovat o svém osudu. Tím nejdostupnějším a lidem nejbližším prostředkem k uvědomování si vlastní důležitosti a odpovědnosti je možnost podílet se na rozhodování o okolním dění. Prvním předpokladem k tomu je vzájemná komunikace mezi sousedy, bez ohledu na jejich etnicitu.

Strategie romské integrace s něčím takovým počítá, jde jen o to, že některé formulace zde uvedené jsou vágní a způsoby provedení se proto budou uskutečňovat ad hoc. To nemusí být na škodu věci, záleží jen na tom, zda metoda, která se osvědčí, bude posléze vyzkoušena i celkově — a v souběhu s ostatními.

Lidé spolu nehovoří

Snaha o změnu prostředí a posílení vzájemné komunikace může mít více podob. Na prvním místě nejde o vnější znaky (i když samozřejmě i ty jsou důležité), jako jsou dětská hřiště, sportoviště, barevné domy, nikoli šedivé, více zeleně atd. Na to vše je třeba hodně prostředků a doplňovat se proto mohou jen postupně. Nejdůležitější změnu však nedostatek financí nebrzdí.