Maloměšťácká úvaha nad obecním pořádkem
Alena ZemančíkováJe to právě netečnost vůči okolí, sdíleného s ostatními, která vyvolává rasistické nálady, v jejichž základě je přesvědčení, že jedni lidé jsou horšími, podřadnějšími a vůbec méně lidmi než jiní lidé.
Vzpomínám si na silný dojem z filmu Gándhí, kde Ben Kingsley v titulní roli kráčí Indií a nese si s sebou svůj záchod, protože jedině tak, tímto osobním příkladem, může účinně působit proti kastovnímu systému, který ty, již zajišťují hygienu, vyřazuje na samé dno jako nedotknutelné, a současně apelovat na to, aby se lidé v měnícím se světě také změnili, aby odlišili tradice, které stojí za to zachovávat kvůli vlastní kultuře a identitě, od těch, které jenom komplikují život a odvádějí pozornost od daleko důležitějších problémů, jež hýbou současným světem.
Podle Gándhího základním předpokladem civilizace je, aby si každý sám vyčistil svůj záchod. Samozřejmě i v přeneseném smyslu.
Naše matka nás v tomto smyslu vychovávala zcela přirozeně, s úklidem a cíděním to nijak nepřeháněla, ale naprosto samozřejmě trvala na to, že jsme za pořádek ve svém prostoru odpovědní každý sám (demagogii, o jakou jsme se s bratrem pokoušeli, totiž že tedy budeme sami odpovědní za nepořádek, podle očekávání odmítla), současně však jsme se všichni museli podílet na pořádku ve společných prostorách.
Ty se, v tehdejší době socialismu 60. a 70. let, rozšiřovaly až na chodbu, do sklepa a před dům (náš malý panelák), protože „tento dům byl ve společné péči nájemníků“. Takže jsme myli schody co tři týdny, co tři měsíce uklízeli sklepní chodbu a jednou či dvakrát za rok museli na brigádu kolem domu.
Považovali jsme to za socialistickou ubohost, ale dnes si myslím, že hlavně proto, že ta společná péče o dům byla bohužel spojená s aktivitou těch neblaze proslulých uličních výborů, které to kontrolovaly a kamsi zapisovaly a i v jiných věcech nás dozorovaly, jak je dobře známo z literatury i odjinud i těm, kteří už nemají tu zkušenost.
Jinak ten princip společné péče vlastně nebyl tak odsouzeníhodný a nikdo se mu nijak zvlášť nebránil (kromě nás, dětí, které už z principu se koukaly ulít).
Dnes bydlím v paneláku v Praze, který má mnohem víc partají než ten náš starý v Tachově, a na úklidové služby se skládáme a platíme si je — vykonává je jedna rodina z domu ke spokojenosti všech, řekla bych. Pozoruju, jak kolem domu, který poslední dobou prošel zateplením a odizolováním, kteréžto činnosti poničily jakous takous okolní úpravu, která znamenala, že tu a tam kvetla růže nebo něco, co tam někdo z nájemníků zapíchl.
Kdysi jsem upozornil na podobný problém, ale od místních "ciganistů" jsem to dost schytal (viz. příspěvek dole). Na vašem článku jsem si uvědomil, že jim patrně vadí ona zbožňovaná nevyváženost. Pan Kostlán sice žádal o příspěvky poukazující na problémy s Romy, nikoliv o vyváženost, toho si ale "pravověrní ciganisti" odmítli všimnout. Takže pro vyvážení a zamyšlení dva případy. Znám jednoho mládence cca 28 let, žijícího v pronajaté garsonce. Před několika měsíci se mu "zhroutila" postel. Po dvou měsících spaní na matraci na podlaze, požádal bytovou správu o výměnu, či opravu postele, jak mi osobně řekl. Po zhlédnutí jeho bytu, jsem musel konstatovat, že v našem kozím chlívku panoval větší pořádek. Případ druhý. "Čtyřicetiletý chlapec" , neskutečný dříč se dal na samostatné podnikání, jako řemeslník. Dnes se topí v dluzích a stahuje se kolem něj kruh exekutorů. Problém je v nepochopení systému. Práce byť usilovná nestačí. Je třeba učinit zadost byrokracii, platit daně, pojištění a vůbec vyplnit fůru papírů. Tyto dva příklady uvádím jako příklad lidí, které úplná svoboda a vládnoucí systém bezohledně ničí. Oba potřebují ne úplnou svobodu, ale systematické vedení. Ten řemeslník, by v socialistickém systému nosil titul "Hrdina socialistické práce" a noviny by jej oslavovali. V tomhle systému skončí na ulici. Jak to souvisí s Romy ? Je otázka, zda jim naprostá svoboda pomáhá, nebo škodí. Přinejmenším té části u níž se integrace předpokládá v řádu nikoliv let, ale generací. To považuji za námět k diskuzi.
Zajímal by mne Váš názor na tenhle případ p. Kostlán. Čtvrtek, 11.Července 2013, 06:50:14
Poněkud se opakuju, ale je to tím, že tenhle případ na mne zapůsobil víc než "nějaká" pouliční rvačka. Možná je to obsese osobní čistotou.
Věděl jste o tomhle případu ? Jak jste na něj reagoval ? Co si o tom myslíte dnes ?
"Když v Prostějově pomazali romští výrostci stěny infekčního oddělení výkaly a zdemolovali vybavení pokojů, kde byli aktivisté ? Kolik romských matek vzalo hadr a kyblík a šlo tu spoušť po svých dětech uklízet ? Máte o tom někdo informaci ? Pokud to uklízeli uklizečky z "majority" , kolik se zrodilo nových rasistů? Jak asi budou vychovávat své děti ? A ruku na srdce půjdete je vy (p. Kostlán ) přesvědčovat, že anticikanismus je neslušný ?
Chtěl jste otázky , tady je máte. A já bych chtěl konkrétní vyjádření, ke konkrétnímu případu. Ne mávání vlajkou anticiganismu.
Ještě k té vaší otázce. Z dostupných veřejných zdrojů jsem nabyl přesvědčení, že cikánský macho by raději zemřel než udělal takovou práci. Rom by to možná svedl, ale těch je málo.
p.s. Byla to otázka pro p. Kostlána. Dodnes nezareagoval. I to má svou vypovídací hodnotu.
Konkrétně teď má pocit, že to, co udělá či neudělá "cikánský macho" soudíte hlavně podle sebe.
Ale nějak nechápu, proč tu pravdu píšete tady a teď.