Debatu o prázdných chátrajících domech jsem před pár týdny vedl s mladými sociálními demokraty. Trápila je situace na Praze 6, kde chátrá několik usedlostí — bývalých statků -, ve kterých by mohly být byty nebo třeba kulturní centrum. Jednu z nich chce zase majitel zbourat a postavit na jejím místě předimenzovaný činžák.

Debata končila mírně. Nápadem oslovit některého z pražských komunálních politiků za ČSSD, aby u jednoho z takto vybydlených domů vylomil zámek. A uvnitř uspořádal tiskovou konferenci k tématu: Jak domy vracet lidem. Jak zařídit, aby se nevyplácelo dům jen mít, ale aby se v něm muselo bydlet.

Druhý nápad pak byl, aby se místo zelené sítě, kterou se zajišťují domy, ze kterých už opadává omítka a římsy, nahradily sítěmi v barvách stran, které danou radnici řídí. Sociální demokraté by domy balili do oranžové, zelení do zelené, lidovci do žluté, komunisté do rudé... Domy by byly lépe vidět a vědělo by se, kdo že má bydlení v obvodě na starosti.

Téma obnovy bytů v komunálním vlastnictví je ostatně i jedno z celostátních volebních témat sociální demokracie. Ta by chtěla sociální byty začít zase stavět, ideálně za evropské peníze, a uvažuje, jak zajistit jejich nezcizitelnost z veřejného vlastnictví. Téma, které podle mediálního popisu o víkendu brilantně uchopili lidé v Praze a Brně, tedy existuje i jako téma politické.

Sami autoři akce, jak píší v tiskové zprávě rozeslané v sobotu odpoledne, ostatně vnímají „squating nejen jako řešení bytové situace, ale především jako aktivní politický postoj“. Právo na střechu nad hlavou podle nich stojí nad právem kšeftovat s domy. Píší, že odebírají „domy těm, kdož si je zjevně nezaslouží, a vracející je zpět místním komunitám, čtvrtím, městům a jejich obyvatelům“.

Během soboty tak v Praze „zúčastněné kolektivy“ obsadily několik vybydlených domů a v některých zorganizovaly program. V domě na Pohořelci nedaleko Pražského hradu chtěli účastníci zůstat i dál a policie je vyvedla. Milé překvapení přitom je, že se squaterům podařilo obsadit hned několik domů najednou. I to, že narozdíl třeba od vyklizení bývalého hotelu v Praze Na Slupi před čtyřmi lety nešlo — podle mediálních zpráv — ze strany policie o zásah brutální.

Brněnská akce pod názvem Kulturou proti chátrání měla podle médií jinou podobu — mimo jiné se v areálu bývalého autoservisu konala se souhlasem města. „Ačkoli se město neustále rozšiřuje do okolní krajiny,“ napsali na svůj web organizátoři akce, „uvnitř zůstávají opuštěné nevyužité prostory. Nechceme jejich další chátrání, ale ani přeměnu na drahá nákupní střediska. Navrhujeme otevřít tyto prostory iniciativě místních lidí, kteří je budou svobodně přetvářet podle svých vlastních potřeb.“ Podle České televize o způsobu využití zejména areálů bývalých továren chtějí organizátoři víkendové akce diskutovat s městem.

A snad v té poslední větě je rozdíl mezi pražskou a brněnskou akcí a dává té brněnské větší naději něco prosadit. Její účastníci by třeba v oživených prostorách i bydleli, ale není to jejich primární cíl. Chtěli by je oživit, otevřít jako ateliéry, výstavní nebo koncertní prostory. Pražská potřebuje prostor nejdříve obsadit, aby do něj potom mohla začít lidi z okolí zvát.

Brňákům jako těm, kdo chtějí se svým městem jednat, mohou pomoci i komunální volby, které všechna města čekají příští rok touto dobou. Nekomerční pronájem městských prostor pro kulturní a komunitní aktivity i sociální byty jsou témata, která se snadno mohou stát předvolebním slibem. A po volbách z nich může definitivně být vymahatelný požadavek.