Ideologie totalitarismu byla vytvořena na konci 40. let 20. století západními intelektuály jako ideologický nástroj ve studené válce proti Východu. V době, kdy byl SSSR spojencem, by pochopitelně nevznikla. Její poselství sděluje, že jakákoli kritika, snaha něco měnit nebo vytváření alternativ nevyhnutelně směřuje k totalitarismu. Jejím účelem je samozřejmě potlačit kritické myšlení, čili denkverbot (zákaz myšlení), jak o tom píše Žižek v knize Mluvil tu někdo o totalitarismu?, a sama se stává totalitární. Stává se ideologií ve smyslu falešného vědomí.

Podle některých českých představitelů této ideologie je totalitární nejen nacismus nebo komunismus, ale také utopické myšlení počínaje Platonem a konče utopickými komunisty, křesťanské hereze stejně jako pokusy o revoluci. A všechno má společný jmenovatel: vůle měnit svět. Jediné, co není totalitární, je v ideové rovině tradiční křesťanství a jeho hodnoty, především tradiční rodina, a ve společenské rovině režim, nastolený Metternichem po napoleonských válkách. Ponechme stranou, že křesťanství vzniklo původně jako víra, která měla změnit svět starověku a vyvrátila tradiční pohanství. Ve verzi těchto ideologů se tak totalitární ideologie stává nástrojem nikoli liberální demokracie, jako ve podání Hannah Arendtové, ale klerikální reakce.