Myšlení tupých mlátiček
Petr BergmannPolicie se nezměnila: jiná je výstroj, auta, design, výše platů, ale nevzdala se svého základního definičního rysu: myšlení tupých mlátiček.
Datum 30. 6. letos připadlo na horkou letní sobotu, ve které se asi čtyřicet alternativně smýšlejících a jednajících mladých lidí rozhodlo připomenout stylově tříleté výročí vyklizení posledního veřejně známého pražského a dokonce i českého squattu, vily Milada.
Jedná se o opuštěný, dlouhodobě chátrající objekt. Jeho vlastník, akademická instituce, povolal na svou půdu policejní jednotky k mimořádně násilnému vyklizení v roce 2009. Ale od té doby jej ani stavebně, ani bezpečnostně nijak nezajistil, nehledě na to, že za celou dobu nedokázal vyřešit majetkové poměry. Takže se sem v tichosti opět nabourali pražští příznivci squattingu a uspořádali zde pietní akci svého druhu — punkový koncert.
Vysoké školy (Milada byla darem věnována UK) již usnuly letním spánkem, studenti jsou na prázdninách, lidé na dovolených, českou společností hýbou politické a hospodářské aféry nebývalých rozměrů, spravedlnost dostává na frak v přímém přenosu a za bílého dne... člověk by si řekl, že takovýto výstřelek horké sobotní noci ujde veškeré pozornosti a ráno zůstane po squatterech jen aktuální signatura ve formě transparentu vyvěšeného z oken rozpadající se budovy.