V sobotu 12. února se v Praze konalo první Velké fórum ekonomických a společenských alternativ. Uspořádaly ho iniciativy Alternativa zdola (AZ) a Reforma společnosti s deklarovaným cílem „podpořit spolupráci mezi jednotlivými iniciativami a  formovat společnou platformu pro prosazování sdílených idejí, pro vstup do skutečné politiky a pro oslovení široké veřejnosti“.

Podařilo se přilákat více než stovku účastníků z celé republiky, kromě Prahy například z Plzně, Tábora, Českých Budějovic, jihočeské Kaplice, Pardubic, Brna, Olomouce i z Ostravy. Na víc než na představení snad ani nemohlo dojít.

Chceme změnu, ale jakou?

„Chceme změnu, ale při roztříštěnosti je to obtížné,“ prohlásila ekonomka Ilona Švihlíková z AZ. „Chceme hledat průsečíky, shody v tématech, priority. Čím začít? Především musíme klást ty správné otázky a nedovolit odpovědným osobám, aby se vyhýbaly odpovědi,“ podtrhla občanský charakter vznikajícího hnutí Švihlíková.

Podařilo se zachovat velkou míru tolerance, rovnoprávnosti a „ekumenismu“ v rámci fóra, i když někteří řečníci měli zřetelně vyhraněné názory. Jejich spektrum bylo očekávatelně široké — vystoupil například i aktivista z ultraliberální skupiny kolem bulletinu Laissez-faire.

Někde na druhé straně pomyslného názorového spektra je filosof Michal Hauser ze Socialistického kruhu (SOK — jeho náplní je kritické rozvíjení levicové teorie v ekonomii, kultuře i správním uspořádání společnosti) nebo bývalý poslanec Václav Exner z Centra strategických a teoretických studií, volně spojeného s KSČM.

Výrazným proudem jsou příznivci antroposofie Rudolfa Steinera — na Velkém fóru je představoval například Miloš Jahoda z Trojčlennosti v sociálním organismu a Eliška Svobodová ze skupiny Sociální trojčlennost. S dalšími skupinami, například Reformou společnosti (propagující rozmáchlý, ale ne zcela propracovaný koncept Jiřího Schlimbacha), a alternativními ekonomy se shodují na kritice instituce úroku.

O funkci peněz, metodě nástupu alternativ a ulici

Květa Lauterbachová ze sdružení Křesťané za spravedlivý hospodářský řád ve volném souznění s Naďou Johanisovou - brněnský Trast pro ekonomiku a společnost jen shodou okolností na fóru zastoupen nebyl - přímo prohlásila, že „peníze musí sloužit, nikoliv vládnout“. Jiří Šteg z iniciativy ProAlt vyjádřil její základní postoj podobnými slovy: „Ekonomika musí sloužit společnosti, ne společnost ekonomice.“

Petr Vogeltanz z českobudějovického centra ekologické a globální výchovy Cassiopeia vyjádřil názor, že čím více je inovací, tím méně zůstává pracovních příležitostí, ale v lehkém kontrastu s tím několik mluvčích zdůraznilo potenciál informačních technologií pro občanskou informovanost a samoorganizaci (např. Václav Exner, dále Milan Mikš z Reformy společnosti nebo Pavel Beneš ze sdružení Podněty).

Například Iniciativa za společenskou změnu (IZSZ) provozuje jednoduchý, ale frekventovaný rozesílač elektronické pošty o mnoha relevantních informacích a vytváří instruktážní texty pro občanské akce. „Vyvrcholení krize se blíží, občanské iniciativy by měly být připraveny,“ řekl Štěpán Steiger z IZSZ. „Velké fórum by se mělo scházet pravidelně a vytvořit konkrétní nárys společného postupu,“ vyjádřil Steiger určitý institucionální či procesní optimismus.

Iniciativa PragueWatch zase vytvořila a postupně doplňuje na webu interaktivní „kritickou mapu Prahy“. Jsou na ní vyneseny sporné body, kterých se týká nějaké správní rozhodnutí vzbuzující podezření z korupčního jednání. Nabízí ji i dalším skupinám, které řeší nějaké místní případy a problémy.

Jan Májíček z hnutí Ne základnám (NEZA) pochopitelně rekapituloval postup a úspěch boje proti plánům na radarovou základnu USA v České republice. „Kdo chce něco prosadit, musí být v ulicích vidět,“ uvedl.

Pojďme spolu, zespodu

Postoje Jana Černého, ředitele Masarykovy demokratické akademie, patřily v dané společnosti k těm spíše méně radikálním. Černý ale také zdůraznil, že společenský pohyb musí jít zespodu, ne shora. Změna je možná i v rámci parlamentní demokracie, ale společnost je ovládána spíše mediokracií, která znemožňuje demokratickou rozpravu.

Alexander Áč z iniciativy Resilience vychází z konceptu tzv. ropného zlomu (maxima objemu těžené ropy), ale identifikoval širší krizi — ekonomickou, energetickou i ekologickou. Snaží se o takovou reformu ekonomiky, aby byla odolná vůči těmto šokům. Hlavní důraz klade na lokální úroveň: organické zemědělství, energetická soběstačnost, lokální multiplikace peněz, družstevnictví, síťování, výchova k opuštění konzumerismu. Ideově spřízněné je hnutí tzv. transition towns.

Ilona Švihlíková mimo jiné poukázala na nedostatečnost konvenčních politických stran. „Musíme pomáhat aktivitám zdola, od občana. Nesmíme se utápět v abstraktních teoriích, ale aktivně vyhledáváme příležitosti k praktické pomoci těm, kdo se o něco pokoušejí,“ přiblížila Švihlíková Alternativu zdola. Jádrem jejích aktivit je spolupráce, soběstačnost, solidarita, participace, decentralizace a rozvíjení sociální a ekologické inteligence.

Z dalších zastoupených skupin alespoň zmiňme „Spravedlivé obecné referendum“ sdružení Sklenářka, Akční spolek nezaměstnaných, Pozitivní svět, Defenestraci 2012, Občanskou sounáležitost nebo Levicový klub Ostrava.

Touha po změně, neurčitý postup

Kromě plenárního jednání probíhala na fóru i práce v oborových skupinách: ekologické, politicko-mediální, sociální a ekonomické. V některých skupinách docházelo k určitým nedorozuměním stran míry konkrétnosti a rozsahu cílů — někdo akcentoval konkrétní protivládní akce, jiní stáli spíše o diskusi o politickém systému v ČR počínaje ústavou. Někteří měli ne zcela určitou touhu po změně a jiní už promyšlené postupy.

Lze předpokládat, že na bázi ochoty ke vzájemnému naslouchání se bude postupně rozvíjet spolupráce alespoň některých iniciativ. „Stačí tomu dát pravidelnost, náměty k projednání a návrhy konkrétních úkolů a usnesení,“ soudí Václav Novotný z NEZA.

Za užší tematické vymezení a hlubší diskusi se přimlouvá ekonomka Květa Lauterbachová: „Musíme připravit workshopy vždy k jednomu tématu, např. ,Hodnocení efektivnosti a společenské odpovědnosti podniku jako základních složek hospodaření´, ,Ovládnout finance - nová finanční architektura´ nebo ,Práce a zaměstnanost - co je produktivní a neproduktivní práce v nové době´.“

„Dosažený úspěch setkání - pokud vím, ještě nikdy se nesešlo tolik zástupců z celé republiky - patří nám všem a je dobrou motivací pro naše další akce, které, jak vidno, mají smysl a i dobrou odezvu z různých stran a koutů,“ napsala ostatním pořadatelům Ilona Švihlíková.

„Šlo nám o tříbení diskuse a dialogu,“ řekl Švihlíková Deníku Referendum. „Je nutné umět vyslechnout si i názor, který nám třeba nemusí být příjemný nebo pochopitelný; podívat se do toho zrcadla: toto jsem my, občanská společnost,“ dodala Švihlíková.

„Každý účastník může o setkání referovat ve svém okolí, případně předávat dál odkazy na záznamy aspoň některých vystoupení na internetové TV Solidarita. Lidé se takto zaktivizují a zapojí do ,něčeho většího´, v čem uvidí smysl a sílu schopnou bránit se dopadům rozhodování současných mocipánů. Přesně to bylo třeba nastartovat — a cíle setkání se tedy podařilo dosáhnout,“ vyjádřil opatrný optimismus Petr Drahoš z Tábora, jeden z pozorných posluchačů Velkého fóra ekonomických a společenských alternativ.