S brněnským primátorem a novým místopředsedou hnutí ANO jsme hovořili o jeho předchůdcích, o rezignacích kandidátů na místopředsedy, o tom, kolik by byl optimální počet členů, o tom, nakolik jsou demokratické stanovy ANO. A také o daních.
Pane místopředsedo, gratulujeme ke zvolení. Říkají vám něco jména Jan Hammer, Peter Harvánek, Hana Greplová a Jana Valinčičová?
Jména těch dam mi něco říkají, nejsem je ale schopen zařadit. Měly by mi něco říkat?
Ano. Jsou to jména řádných místopředsedů hnutí ANO, kteří byli zvolení na minulém sněmu. Jsou to vaši předchůdci ve funkci řadových místopředsedů ANO.
Už vím, to jsou ti, kteří vzápětí rezignovali.
Ano, asi měsíc po svém zvolení. ANO pak bylo téměř dva roky bez místopředsedů. Nebojíte se, že vám hrozí podobný osud?
Ne, nebojím. ANO se, myslím, posunulo od té doby jiným směrem a myslím si, že dneska se už podobná situace opakovat nebude.
A neuvažoval jste třeba o tom, že byste se s některým z nich sešel? Nechtěl byste se jich zeptat, proč poté, co vstupovali do hnutí asi s podobnými pohnutkami jako vy, tak rychle odešli?
Něco jsem o tom sice zaslechl, musím ale říct, že vycházím z dnešního stavu. A doufám, že to bude pokračovat tak, jak to funguje nyní. Fakt, že bylo hnutí bez místopředsedů, mu značně komplikoval život. Nebylo mezi koho rozdělit agendu. ANO se za dva roky posunulo a členové předsednictva, aspoň tedy ti, které znám, jsou a budou přínosem. Ta situace se zkrátka opakovat nebude.
Změnili jsme se ve stranu postavenou na reálných základech
V čem posun v posledních dvou letech spočívá?
Především jsme mezitím třikrát uspěli ve volbách. To je klíčový faktor, který stmeluje členskou základnu. Na druhou stranu to generuje problémy, neboť potřebujeme stále nový přísun členů a věrohodných potenciálních kandidátů. Marná sláva, brzo nás čekají krajské volby, což znamená třináct krajů krát nějakých padesát kandidátů…
Budeme muset najít a vypiplat několik set kandidátů a představit je veřejnosti. Z ideologického hnutí, kterým bylo před dvěma roky, se proměnilo ve stranu postavenou na reálných základech. Jsme nyní u moci a musíme něco tvořit, marná sláva i u nás v Brně se od nás očekává, že budeme něco dělat. A myslím si, že právě proto není hnutí už v takové ideologické poloze jako před dvěma lety.
Nyní je třeba pracovat, rozvíjet se, budovat platformu, kterou jsme si tady mimo jiné tak trochu dva dny kreslili. V tomto vidím největší posun: vyhráli jsme troje volby, členská základna se zvětšila a cítím tam daleko větší zodpovědnost, která míří k reálné politice.
ANO se často popisuje jako strana jednoho muže. Dost tomu nahrál i výsledek volby předsedy, sto procent hovoří jasnou řečí. Jak se znáte s Andrejem Babišem vy? Znal jste ho před vstupem do ANO?
Jenom po obchodní stránce. Dělali jsme odpadové hospodářství pro celou řadu fabrik Agrofertu.
Jak často jste se v té době s Andrejem Babišem potkávali?
Minimálně, v té době to všechno dělal Jaroslav Faltýnek, čili jsem se potkával především s ním.
Víte něco tom, jak Babiš vede své firmy?
Řídí je svým způsobem. A jeho způsob znamená „velmi rychle“, vyžaduje silnou disciplínu, vyžaduje stoprocentní plnění úkolů. Aspoň tak to vnímám od lidí, kteří jsou zaměstnáni v Agrofertu, a myslím, že to je v pořádku, ve firemní politice zcela jistě.
A víte třeba, jak jednotlivé firmy, jako třeba Kostelecké uzeniny, fungovaly předtím, než je koupil Andrej Babiš, a jak fungují od té doby?
To nevím. O Kosteleckých uzeninách snad pouze tolik, ale je to vyloženě dohad, že měli ekonomické problémy a dneska je to prý lepší.
