Bojová mise Mezinárodních síl pro podporu bezpečnosti (ISAF) pod vedením NATO v Afghánistánu formálně skončila. Stalo se tak 1. ledna. Mise s cílem zajistit bezpečnost nejdříve Kábulu a od roku 2003 i zbytku země trvala třináct let. Úkol vést boj proti Tálibánu, Al-Káidě a dalším ozbrojeným skupinám nyní přechází na afghánské bezpečnostní síly.

„Pozvedli jsme afghánský lid z temnot zoufalství a dali mu naději do budoucna (...) Naši afghánští partneři jsou nyní schopni převzít tíhu boje a také ji převezmou ,“ uvedl na uzavíracím ceremoniálu 28. prosince generál John Campbell, poslední z ISAFských velitelů.

Na ISAF automaticky navazuje nová mise zahraničních jednotek nazvaná Rozhodná podpora (Resolute Support). Její účastníci mají pomáhat afghánským bezpečnostním silám s náročnými operacemi, logistikou a výcvikem.

I Rozhodnou podporu povede NATO, na rozdíl od ISAF, jíž se zúčastnilo na 50 zemí, však bude skromnější. Podle zářijových dohod mezi afghánskou vládou, NATO a USA má v zemi zůstat 17-18 tisíc příslušníků zahraničních sil, z čehož 12 tisíc právě v rámci mise. Zbylá část, tzn. 5-6 tisíc mužů a žen, bude pod samostatným americkým velením a bude provádět průzkum, asistenční údery a dílčí protiteroristické operace.

V Afghánistánu bude dál působit také na 20 tisíc zahraničních kontraktorů mimo oficiální mise, kteří však budou najímáni na s misí související úkoly.

V rámci ISAF sloužilo v době její největší robustnosti v roce 2011 na 150 tisíc mužů a žen.

Úspěchy, mrtví, bilancování

Mise ISAF navázala bezprostředně na americko-britský útok zahájený 7. října 2001 — měsíc po 11. září. Oficiálně byla vyhlášena v prosinci 2001, a to s mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Téměř žádný ze znalců dnes neuvádí, že mise ISAF uspěla absolutně. Jen málokdo se ale zároveň domnívá, že nezměnila vůbec nic. Nejviditelnějším úspěchem ISAF se stalo bezesporu vytlačení Tálibánu z velké části země a vycvičením mohutných — téměř 370tisícových — afghánských bezpečnostních složek.