Afghánský výprodej
Štěpán SteigerOdchod jednotek Spojených států z Afghánistánu provází spolu s nejvážnějšími i řada dílčích problémů. Jeden se týká například otázky, komu a jak odprodat tuny nebojového vybavení, které po vojácích zůstanou.
20. prosince minulého roku se na stolech a obrazovkách počítačů firem, jež přicházejí v úvahu, objevila několikastránková brožurka, která vyzývala zájemce, aby nabídli zlomek původní hodnoty za zboží v brožurce uváděné. Letos 10. ledna mají být otevřeny zapečetěné obálky.
Americká armáda v Afghánistánu totiž už nyní odprodává za desítky milionů dolarů cisterny, stany, generátory a jiné „bílé zboží“, ačkoliv se chystá ze země odejít až ke konci letošního roku. Nabídka má ovšem háček: Jak brožurka výslovně konstatuje, „veškeré uvedené zboží je nabízeno ve stavu, v němž je, a tam, kde je.“ Což znamená, že kupci si je musí vyzvednout často na velmi nebezpečných místech, předsunutých amerických základnách, z nichž Američané vyjížděli bojovat s Tálibánem.
Prodávaná výstroj zahrnuje všechno, co je nutné k provozu základny — vodovodní a odpadové systémy, pračky a kuchyňské zařízení všeho druhu —, a rovněž nejrůznější obranné soustavy a bariéry. Jakmile bude zboží prodáno, bude mít nový majitel 96 hodin k odvozu, ať už to bude z letecké základny Bagram na předměstí Kábulu, nebo z některé z desítek základen třeba i poblíž území ovládaného Tálibánem.
Mnozí případní kupci budou soukromí podnikatelé, kteří se chystají zahájit činnost, jakmile cizí vojska odejdou, a kteří chtějí nabízet charitativním organizacím, diplomatickým zastoupením a afghánské vládě bezpečnostní ochranu, dopravní a jinou podporu, případně výcvik. Základny mohou být také rozebrány a po částech prodány k občanským účelům. Odprodávána budou i „netaktická vozidla“.
Zbraně a související vybavení posílá armáda domů. Dopravci pojmenovali tuto velkou operaci „zastarání“. Přepravuje se zhruba 40 tisíc lodních kontejnerů a cena jejich obsahu je odhadována na 30 miliard dolarů.
Americký ministr obrany Chuck Hagel nedávno na tiskové konferenci přiznal, že výprodej proběhne i přesto, že hlavní dopravní trasa přes severozápadní území Pákistánu je právě teď uzavřena. „Máme před sebou dlouhou cestu. Velkou část armády musíme teprve seskupit, spoustu vybavení teprve přichystat. (Tento výprodej) je ale nyní jednou z priorit.“
Asi 400 základen bylo už buď zcela uzavřeno, nebo předáno afghánské armádě, která převzala před několika měsíci odpovědnost za bezpečnost celého státu. V zemi je ovšem stále ještě 45 tisíc amerických vojáků a více než 25 tisíc příslušníků koaličních sil. Jejich vojenské operace mají skončit před závěrem roku 2014.
V této chvíli není zcela jisté, kolik tisícovek Američanů zůstane v zemi i potom — údajně k výcviku afghánských ozbrojených sil. Spojené státy sice v přichystané smlouvě zamýšlely ponechat v Afghánistánu takové síly až někdy do roku 2020, afghánský prezident Hamíd Karzaí ale svůj podpis váže na jisté podmínky, na něž se zdráhá přistoupit zase Washington.
V každém případě ovšem musí být vojenské vybavení v hodnotě mnoha miliard dolarů z Afghánistánu odvezeno — buď přes pákistánské území do přístavu v Karáčí, nebo cestou mnohem dražší, pozemní a leteckou (na níž mimochodem vydělává Rusko jako tranzitní země) směrem na sever. Velká vojenská kampaň amerických sil v Afghánistánu končí, velký afghánský výprodej začíná.