Vážená paní poslankyně,

dne 5. května tohoto roku jsem měl na setkání v Husově ulici v Praze příležitost se seznámit s  názory předních kandidátů do EP na smlouvu transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). I když valná většina kandidátů (až na kandidátku SZ) se vyjádřila ke smlouvě víceméně pozitivně, byl Váš názor velmi rezolutní, když jste prohlásila, že budete přijetí smlouvy podporovat, že tato smlouva je velmi pozitivní, a že jste si vypočítala její přínosy.

Hodlal jsem reagovat ihned, ale nenašel jsem Vaši elektronickou adresu. Po Vašem zvolení využívám příležitosti, abych Vám položil několik otázek, týkajících uvedené smlouvy.

Tento dopis bude otištěn v internetovém Deníku Referendum a tamtéž bude uveřejněna Vaše případná odpověď.

Podle dostupných informací má smlouva vytvořit zónu volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií a odstranit celní, ale rovněž tzv. nefinanční bariery, což ve svém důsledku znamená odejmout ekologické a sociální aspekty komerčních aktivit transnacionálních firem demokratickému rozhodování, vůli občanů a subsidiární volbě. Pakliže by smlouva odstranila celní bariery, připusťme, že by to mohlo být přínosné.

Ne tak ale v případě odstranění nefinančních barier, to znamená místních, národních i evropských regulací a občanského zájmu, které v současné chvíli kladou bariery podnikání na úkor občanů a společného životního prostředí.

Příkladem by mohl být proces frakování při těžbě zemního plynu z vrstev sedimentů v Evropě, který některé členské státy EU již odmítky a jež i v USA přinesl několik havárií včetně kontaminace horizontů pitné vody; nebo již zamítnutá těžba zlata ve středočeském Mokrsku. V případě uzavření smlouvy TTIP s položkou o odstranění nefinančních barier by v případě nepovolení takových aktivit hrozila žaloba o ušlý zisk.

Obdobným problémem se sociálními a ekologickými dopady by bylo sjednocení evropských a amerických norem na ochranu spotřebitele i životního prostředí. Americké jsou mnohem volnější.

Myslíte si, že taková praxe je pozitivním krokem k udržitelné budoucnosti, a nebo je posledním pokusem zachránit kolabující neoliberální koncept a jeho protagonisty?

Smlouva bude velmi pravděpodobně vytvářet podmínky pro stimulaci další spotřeby a bude tvrdit, že to je k našemu prospěchu. Studie uvádějí, že spotřeba by se například v Německu měla snížit o 80-90 %, aby Německo bylo udržitelné. Vedle importu z Číny bude Evropa na základě smlouvy TTIP zaplavena dalším americkým zbožím. Podle Jared Diamonda, amerického fyziologa, antropologa a geografa, je právě delimitace lokální či regionální výroby vzdáleným výrobcům jedním z faktorů nadcházejícího kolapsu.