Vážená paní poslankyně,

dne 5. května tohoto roku jsem měl na setkání v Husově ulici v Praze příležitost se seznámit s  názory předních kandidátů do EP na smlouvu transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). I když valná většina kandidátů (až na kandidátku SZ) se vyjádřila ke smlouvě víceméně pozitivně, byl Váš názor velmi rezolutní, když jste prohlásila, že budete přijetí smlouvy podporovat, že tato smlouva je velmi pozitivní, a že jste si vypočítala její přínosy.

Hodlal jsem reagovat ihned, ale nenašel jsem Vaši elektronickou adresu. Po Vašem zvolení využívám příležitosti, abych Vám položil několik otázek, týkajících uvedené smlouvy.

Tento dopis bude otištěn v internetovém Deníku Referendum a tamtéž bude uveřejněna Vaše případná odpověď.

Podle dostupných informací má smlouva vytvořit zónu volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií a odstranit celní, ale rovněž tzv. nefinanční bariery, což ve svém důsledku znamená odejmout ekologické a sociální aspekty komerčních aktivit transnacionálních firem demokratickému rozhodování, vůli občanů a subsidiární volbě. Pakliže by smlouva odstranila celní bariery, připusťme, že by to mohlo být přínosné.

Ne tak ale v případě odstranění nefinančních barier, to znamená místních, národních i evropských regulací a občanského zájmu, které v současné chvíli kladou bariery podnikání na úkor občanů a společného životního prostředí.

Příkladem by mohl být proces frakování při těžbě zemního plynu z vrstev sedimentů v Evropě, který některé členské státy EU již odmítky a jež i v USA přinesl několik havárií včetně kontaminace horizontů pitné vody; nebo již zamítnutá těžba zlata ve středočeském Mokrsku. V případě uzavření smlouvy TTIP s položkou o odstranění nefinančních barier by v případě nepovolení takových aktivit hrozila žaloba o ušlý zisk.

Obdobným problémem se sociálními a ekologickými dopady by bylo sjednocení evropských a amerických norem na ochranu spotřebitele i životního prostředí. Americké jsou mnohem volnější.

Myslíte si, že taková praxe je pozitivním krokem k udržitelné budoucnosti, a nebo je posledním pokusem zachránit kolabující neoliberální koncept a jeho protagonisty?

Smlouva bude velmi pravděpodobně vytvářet podmínky pro stimulaci další spotřeby a bude tvrdit, že to je k našemu prospěchu. Studie uvádějí, že spotřeba by se například v Německu měla snížit o 80-90 %, aby Německo bylo udržitelné. Vedle importu z Číny bude Evropa na základě smlouvy TTIP zaplavena dalším americkým zbožím. Podle Jared Diamonda, amerického fyziologa, antropologa a geografa, je právě delimitace lokální či regionální výroby vzdáleným výrobcům jedním z faktorů nadcházejícího kolapsu.

Potřebujeme vyšší spotřebu dovozových komodit? Máme málo vlastních evropských produktů a zboží? Tak málo, že do  Evropy je budeme muset dovážet několik tisíc kilometrů přes Atlantický oceán?

Nechci popírat, že USA jsou velmocí vojenskou, obchodní, technologickou, ani že americká věda je mimořádná vyspělá. Neměli bychom ale zapomínat, že USA jsou rovněž první v počtu uvězněných osob na světě a v rámci zemí OECD první v počtu osob zabitých střelnou zbraní.

Statistiky ukazují na desetinásobnou míru věznění vlastních občanů v USA, srovnáme-li ji s počtem vězňů v některých evropských zemích (Švýcarsko, Rakousko, Německo); či ještě více, budeme-li uvažovat evropské severské státy. Ve Spojených státech je téměř o 50 % vyšší výskyt cukrovky než v EU. V obezitě občanů jsou Spojené státy s odstupem v čele žebříčku zemí OECD a míra americké obezity je prakticky dvojnásobná než v západoevropských státech.

Jsou tato prvenství (jež nesporně úzce souvisí se sociálně ekonomickým systémem) snad evropským cílem?

Na setkání v květnu jste uvedla, že jste spočítala výhody, které přinese smlouva TTIP.

Jsou tyto výpočty veřejně dostupné (podrobněji než na Wikipedii), nebo byste byla ochotna výsledky těchto výpočtů zveřejnit?

Vedle uvedených dominantních oblastí jsou USA ovšem také velmocí agrární. Hospodaří průmyslovým způsobem a exportují s odstupem největší množství zemědělských produktů a v některých komoditách jsou nadpolovičním exportérem celkového světového vývozu (kukuřice a sojové boby). Díky relativně nízké hustotě obyvatelstva a průmyslovým metodám budou Spojené státy schopny výrobu potravin ještě podstatně zvýšit.

Již fakt, že USA zahltí Evropu levnými potravinami, bude mít nedozírný dopad na evropské zemědělství. Lokální i regionální struktury v některých tradičně zemědělských oblastech budou masivně zasaženy. Nastane další odliv obyvatelstva z venkovských oblastí a bude ohrožena zásadní koncepce potravinové soběstačnosti. Ta je sice kruciální především pro veliké země, ale neměla by být opomíjena ani u menších.

Jakým způsobem bude zajištěna potravinová bezpečnost pro Evropu v případě omezení produkce evropských zemědělských produktů? Bude v rámci smlouvy pamatováno na kompenzaci ztráty zemědělské produkce, ztrátu zemědělské tradice a zemědělských znalostí? Jakým způsobem bude smlouva TTIP chránit biodiverzitu, jejíž jsme součástí?

V souvislosti se zemědělstvím je třeba připomenout, že americké zemědělství má - a to bez dopravy přes Atlantik - třikrát vyšší energetickou náročnost ve srovnání se zemědělstvím evropským. Na výrobu jednotky energie ve sklizeném zemědělském produktu spotřebuje USA patnáctinásobek energie ve fosilních palivech (především to jsou syntetická hnojiva z ropy). Tedy i zvýšené emise oxidu uhličitého i oxidů dusíku rozkladem dusíkatých hnojiv. To bude přispívat klimatické změně, jejíž následky a náklady poneseme všichni.

Celkem 80 % průmyslově zpracovaných potravin v USA obsahuje geneticky modifikované organismy. To se týká širokého spektra produktů: obilnin jako rýže, kukuřice a pšenice, luštěnin jako sojových bobů, rostlinného oleje, mléčných výrobků, vajec, kuřecího masa a dalších živočišných produktů.

Veliká část evropské veřejnosti geneticky modifikované potraviny odmítá. Existuje velmi vážné podezření a mnoho důvěryhodných zdrojů o škodlivém působení GMO na lidské i zvířecí zdraví. Značná část vědců je přesvědčena, že GMO byly uvedeny do široké spotřeby předčasně, bez náležitého vědeckého prozkoumání, ale i bez aktuální potřeby.

Kde zůstává udržitelnost, lokální produkce potravin, kde povzbuzení lokálních ekonomických okruhů, které, jak doložila Elinor Ostromová, jsou stabilnější a přínosnější než sociálně a ekologicky devastující globální obchod?

Jakým způsobem bude smlouva zajišťovat, aby spotřebitel měl právo výběru v případě GMO potravin?

Ve svém projevu v EP jste projevila obavy o zachování spotřebitelské kvality. Máme zde ale společné statky - vodu, moře, klima, půdu a biodiverzitu. Právě to jsou nezpochybnitelné základy života, které budou s platností smlouvy TTIP stále více podkopávány. Již dnes jsou tyto společné statky destruovány rostoucím vlivem centralizace kapitálu, zájmu nadnárodních globálních korporací a jejich politických podporovatelů.

Společné statky podléhají mnohem méně regulacím trhu, protože jsou „volně“ k dispozici a jsou a budou využívány podnikatelskými subjekty v míře odpovídající jejich potřebám a s následky úměrnými anonymnosti jejich vztahu. Malý, či alespoň přehledný a lokálně orientovaný podnik nebo družstvo nebude na rozdíl od velikých firem ničit své okolí a zdroje, protože snadno nahlédne, že jsou nenahraditelné. V anonymitě světového obchodu se tento aspekt vytratil.

Pro nadnárodní koncerny nejsou podstatné zdroje v jejich okolí, protože jejich zdroje jsou kdekoliv. Ohrožovat společné statky a produkovat kvalitní výrobky, to jsou dvě různé věci. Při poškození společných statků nelze mnohdy identifikovat pachatele a následky takových škod se netýkají pouze jednotlivého spotřebitele, jak by tomu bylo v případě špatného výrobku. Společné statky jsou základními životními zdroji a naše civilizace není schopna jejich systémové služby nahradit technologicky.

Jakým způsobem bude předpokládaná smlouva TTIP chránit společné statky, které budou ohroženy zvýšenou americkou průmyslovou zemědělskou výrobou? Bude obsahovat kontrolní a ochranné mechanismy, které budou sledovat a sankcionovat zvýšené emise skleníkových plynů z hnojiv i z transatlantické dopravy?

Jak se vyrovná se ztrátou pracovních míst jako důsledku zvýšeného dovozu levných produktů? Z jakých prostředků budou hrazeny dávky rostoucímu počtu nezaměstnaných?

„Ačkoliv naše civilizace byla budována na humanistických idejích, v tomto novém období „volného trhu“ se všechno - věda, obchod a zemědělství a právě i semena - stalo zbraněmi v rukou baronů globálních korporací a jejich politických souputníků. Aby dosáhli světovlády, nepotřebují spoléhat na bajonety svých vojáků. Vše co jim postačuje, je ovládnutí výroby potravin“.

(F. William Engdahl, autor knihy Seeds of Destruction - The Hidden Agenda of Genetic Manipulation)

Vážená paní poslankyně, doufám, že jsem Vás příliš nezahltil množstvím otázek, a byl bych potěšen, kdybyste si na jejich zodpovězení nalezla ve svém nabitém programu čas. Budu se spolu se čtenáři Deníku Referendum těšit na Vaše odpovědi.