Fotbal je byznys i fenomén mimořádného světového dosahu

Jiří Paroubek

Některé české kluby, dříve vyhlášené svou vynikající prací s fotbalovou mládeží, v důsledku chronických finančních problémů omezily výdaje na mládež. Fotbal u nás potřebuje podle Jiřího Paroubka impulz státu i měst, aby se vzchopil.

To, že je fotbal byznys, ve světě plně platí. A v těch fotbalově nejvyspělejších zemích — jednoznačně to platí v Německu a Nizozemsku — se fotbal těší velké a promyšlené podpoře státu.

Připomenu, že před deseti lety na ME v Portugalsku naše národní fotbalové mužstvo porazilo jak Němce, tak Holanďany. Holanďany trochu se štěstím, Němce ve skupině ovšem takřka s B-týmem (trenér Brückner nechal odpočívat většinu klíčových hráčů), a to s přehledem a ve velkém stylu.

Tehdy jsme s naším národním týmem sklízeli plody z koncepční a státem podporované péče o sportovní mládež, rozvinuté v 80. letech a přetrvávající v Tréninkových střediscích mládeže i po pádu bývalého režimu. Byla to nesporně jedna z dobrých institucí bývalého režimu. V letech 2007—2013 pravicové vlády přistoupily k omezení podpory sportu, a to včetně mládežnického fotbalu.

Německo od ME 2004 udělalo obrovský kus práce. Prosadilo s německou důkladností podobný systém státní podpory fotbalu, jaký byl ještě před pár lety funkční i u nás, a dalo nejlepší trenéry k mládeži. Hráči typu vynikajícího Kroose jsou již plodem tohoto systému.

×