Katar, malý blízkovýchodní emirát závislý na exportu ropy a zkapalněného zemního plynu, má velké ambice. Právě v Dauhá hostí další z výročních konferencí OSN o změně klimatu. Země (jež je dle pravidel Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu rozvojovou zemí) patří v současnosti k nejbohatším zemím na světě (měřeno HDP na hlavu) a podobně je i ekonomikou s nejvyššími emisemi skleníkových plynů. Dauhá, hlavní město, roste doslova před očima; na obřích staveništích se pracuje i v noci. Připravuje se nejen na Mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 a uprostřed pouště buduje nákladnou infrastrukturu, jejíž cena by měla dosáhnout výše sto miliard dolarů.

Dynamicky se rozvíjející fúze monarchie, arabské kultury, prvků západní společnosti a vyspělých technologií stojí a padá na statisících zahraničních pracovníků zejména z jižní Asie (Indie, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, apod.). V malém státě jich žije a pracuje kolem 1,2 milionu a tvoří tak více než devadesát procent veškeré pracovní síly v zemi a sedmdesát procent populace. Světový šampionát ve fotbale přitom vytváří poptávku po dalších desetitisících gastarbaiterů. Finance zatím neschází a ekonomika šlape, člověku se tak derou na mysl otázky nejen po environmentální, ale i sociální udržitelnosti místního experimentu.

Pracovní podmínky zejména na stavbách, ale i dalších sektorech ekonomiky přitom dle hodnocení nevládních organizací a osobních svědectví mnohdy hraničí s novodobým otroctvím a nucenými pracemi. Indičtí, nepálští, či filipínští zaměstnanci často nedostávají původně slíbený plat, jsou jim zabaveny doklady (čímž se stávají zajatci svých zaměstnavatelů), či přespávají v přeplněných ubytovnách. Do země přitom již mnohdy přijíždějí zadluženi kvůli vízovým a cestovním poplatkům. Průměrný zaměstnanec si takto přijde na tři sta dolarů měsíčně, sedmkrát méně, než je průměrný plat v zemi. V zemi schází funkční legislativní rámec chránící práva zaměstnanců, stále se nemohou například sdružovat do odborů. Na projektech spojených se světovým šampionátem se přitom podílí i firmy ze zahraničí, jež jinak verbálně deklarují svoji společenskou odpovědnost a vysoký standard péče o zaměstnance.

Katarský emirát, ve srovnání s průměrem v regionu, budí a aktivně buduje dojem progresivní země, viz např. levicově liberální obsah anglické mutace místní televizní stanice Al-Jazeera. Ti, kdo se plánují za deset let podívat na fotbal uprostřed pouště, by však měli vědět o lidských nákladech katarského zázraku. Katarská případová studie je pak dalším kamínkem do mozaiky, ve které se šetrnost k životnímu prostředí často snoubí i s ochranou lidský práv.

Inspirováno zprávami Human Rights Watch a Equal Times.