Středostavovská panika ve Francii
Jakub HorňáčekVe Francii je možné sledovat diskurz importu izraelsko-palestinského konfliktu. Uplatnil se například při zákazu demonstrací, které se měly odehrát v sobotu v Paříži a v Sarcelles, nebo v souvislosti s návrhem nového protiteroristického zákona.
Bývaly doby, kdy evropští a američtí politici chtěli bojovat proti terorismu skrze (násilný) export demokracie. Dnes, v době, která si vyžaduje střídmější cíle a politický minimalismus, mnozí evropští politici brojí proti importu blízkovýchodních konfliktů na evropský kontinent. Slovníky se mění, pokusy vyvolávat strach a omezit svobodu zůstávají totožné.
Zakázané demonstrace a rioty
Bylo to právě domnělé nebezpečí „importu izraelsko-palestinského konfliktu”, které vedlo francouzského ministra vnitra Bernarda Cazeneuvea k tomu, aby na začátku minulého týdne vyzval podřízené prefektury k zvýšení pozornosti a k zákazu demonstrací, u kterých by bylo podezření, že by se mohly stát příležitostí pro násilné potyčky.
Ministr vnitra tak reagoval na výzvu Reprezentativní konference francouzských židovských organizací (Crif), která požadovala po francouzské vládě, aby zakázala „demonstrace na podporu Hamásu”. Příležitostí k verbální eskalaci byl násilný střet mezi členy bojůvek ultrasionistické Ligy židovské obrany a několik desítkami pro-palestinských aktivistů, již se odehrály 13. července po pařížské demonstraci na podporu obyvatelstva Pásma Gazy.
Pod záminkou předchozích potyček, prefektury zakázaly demonstrace, které se měly odehrát v sobotu v Paříži a v Sarcelles. Samozřejmě mnoho demonstrantů zákaz nerespektovalo a vydali se do ulic i navzdory policejním kordonům. Zatímco povolené demonstrace v Marseille, Lyonu, Lille a Nantes se obešly bez násilností, v Paříží a v Sarcelles došlo, předvídatelně, k riotům, ze kterých bylo nakonec obviněno devatenáct osob, ze kterých jsou čtyři nezletilé. Francouzská intifada má patrně mladé nohy.