Naději do žil mně (i jiným) nalil letošní ročník jako vždy skvělé Letní akademie Strany zelených, kterou pravidelně pořádají jihočeští zelení pod vedením Jiřího Gutha. Udržování vody v krajině, nepodmíněný základní příjem, školská politika, zelení senátoři, obnovitelné zdroje energie, doprava, komunální volby, směřování zelených…

O těchto a dalších tématech zelení diskutovali v klidu. Nikoho netlačilo to, co třeba na sjezdech: hlavně nesdělit něco, co by mohlo jiné popudit natolik, že by dotyčného nezvolili do funkce, o kterou se uchází. V rámci akademie měli členové i příznivci zelených ruce naprosto nesvázané. A tak i diskuse o tom, kam Strana zelených kráčí, byla bez emocí.

Z diskusí bylo cítit, že většině přítomných je cizí vnímat tržní hospodářství zcela bez přívlastků. I to, že chtějí problémy řešit komplexně: zajímavá je třeba myšlenka multifunkčních zařízení, kde by se děti z mateřských škol setkávaly s osamělými seniory, jež by tam docházeli - nedávné odborné poznatky totiž prokázaly, že dnešní děti přijdou se starými lidmi do styku málo, mnohé je vůbec neznají, obávají se jich…

↗

Strana zelených by měla klást výrazně větší důraz na to, co lidi opravdu pálí, než na moralistické deklarace či problémy, které sice nejsou nedůležité, ale jejichž řešení přece jen snese odklad. Foto Ivana Šlapalová, Mediafax

Z jiné diskuse zase vyplynulo, že není až tak důležité, zda bude SZ proklamovat, že je vlevo, nebo vpravo, ale podstatné je především to, aby se tam, či tam zařadila tématy, na která bude klást důraz. Někteří říkali, že by strana měla zůstat ve středu, jako nyní, jiní byli pro posun doleva. Posun doprava nenavrhoval v Rudolfově u Českých Budějovic nikdo!

Zcela záměrně v tomto zamyšlení nepersonifikuji, protože to pro jeho účel není až tak podstatné. Za nejdůležitější považuji to, po čem bylo na letní akademii voláno z regionů. Pokusím se to shrnout do jedné věty: Strana zelených by měla klást výrazně větší důraz na to, co lidi opravdu pálí, než na moralistické deklarace či problémy, které sice nejsou nedůležité, ale jejichž řešení přece jen snese odklad.

Za neméně podstatnou považuji i další „linku“ z diskusí: zelení by se neměli stavět k voličům stylem „já ti vysvětlím, jak máš svět vnímat, jak se k němu máš stavět“. Naopak: zelení by se měli snažit pochopit spoluobčany a k jejich problémům i přáním přistupovat s tou největší pokorou. Potěšilo mě i to, že zcela přikrčený v koutečku pro tentokrát zůstal antikomunismus.

Prostě: alfou a omegou všeho je sociální zkušenost lidí. Až budou mít všichni lidé v ČR zajištěny základní potřeby, tedy až budou mít střechu nad hlavou, jídlo a možnost práce za solidní peníze, je možné ve velkém „vybalit“ takzvané postmateriální hodnoty.

Do té doby je to pro mnohé jako hlas z jiné planety, z jiného ostrova, který má své omezené kapacity, pohybující se kolem 3 % voličských hlasů… To vše je možné celostátně „doladit“, atmosféra na akademii tomu odpovídala.

Podstatné ale nyní je, že na komunální úrovni zelení na straně lidí vesměs stojí, což bylo zcela zřejmé z diskuse, kde hovořili zástupci z velkých či menších měst i z obce o tisíci obyvatelích. Jsem přesvědčena o tom, že Strana zelených má šanci v komunálních volbách uspět. A pak bude čas konečně se plně zaměřit na politiku celostátní. Samozřejmě, že i personálie jsou důležité. Nejprve je ale nutné opravdu si vyjasnit, kam a jak dál, aby se uhladily třecí plochy…