O žurnalismu občana Kozelky a křivdě na život dopředu
Zuzana VálkováČlověk si myslí, že v médiích viděl všechno. Pak přijdou Novinky.cz se zprávou o vývoji v kauze porodní asistentky Zuzany Štromerové a hranice známého vesmíru se rozplynou.
„Kde myslíš, že to ten člověk vzal?“ ptá se mě nad čtvrteční zprávou serveru Novinky.cz z rubriky Krimi přítelkyně Ivona Remundová, členka správní rady porodního domu U Čápa, který založila Zuzana Štromerová, porodní asistentka souzená v kauze tragické události během neplánovaného porodu doma v roce 2011.
Dítě se tehdy matce narodilo mrtvé, jeho matka o dva měsíce později podala trestní oznámení proti neznámému pachateli, protože se domnívala, že během jejího těhotenství lékaři zanedbali péči. Obvinění však padlo proti Štromerové, ačkoliv její postup je podrobně dokumentován a jejíž přímá účast se při tomto neštěstí omezila na pár desítek minut.
„Myslíš, že si to ten redaktor mohl prostě vymyslet?“ přemýšlí Ivona nahlas, do poslední chvíle má naději, že je ta záležitost nedorozumění.
„Nedovedu si to představit, normálně uvažující novinář nemá zájem na publikování úplné pitomosti, vždyť se na to strašně snadno přijde,“ odpovídám, i když si v konfrontaci s manipulací takového rozsahu vlastně nejsem jistá ničím.
Zuzana Štromerová mě sotva zná. Já si ji, přirozeně, pamatuji dobře; sehrála pro mě důležitou roli v říjnu roku 2013, kdy mi věnovala hodinu a půl svého času, a později v listopadu téhož roku, kdy se moje dítě bez komplikací za pomoci příjemné porodní asistentky a mladé empatické lékařky narodilo v hořovické porodnici. Pak jsme spolu absolvovaly jeden telefonát, oddělení šestinedělí už mělo do idyly daleko.
Štromerová měla zakázaný výkon praxe, který striktně dodržovala, až do 28. června tohoto roku. Takových, jako jsem byla já, tedy prvorodiček v pokročilém stádiu těhotenství, s nimiž o jejich situaci nikdo nemluvil, anebo s nimi mluvil arogantně a jako s nepříčetnými, viděla za svoji kariéru stovky.
Pro běžně empatického člověka se dá její nenahraditelná podpora shrnout snadno: spočívala v její účasti. V racionálním rozhovoru o tom, co mě čeká, její radosti z toho, že budu mít dítě, ačkoliv jsem cizí člověk, a jejím ujištění, že to samozřejmě dobře zvládnu. Za pár minut hovoru, který jí naštěstí nikdo zakázat nemohl, mi pomohla víc, než v co jsem mohla doufat.
„Oni tam píšou, že paní Zuzana tu matku nabádala, aby si nevolala záchranku,“ opakuji jednu z nejvíce šokujících skutečností z textu, kterou do dnešního dne Novinky.cz z webu nestáhly. Text je manipulativní natolik, že se fakticky nedotýká souběhu událostí, a je proto těžké ho přehledně rozporovat. Jednodušší je poskytnout souhrn této traumatizující události z druhé strany. Později se zdroj zavádějících výroků objasňuje.
Agenturně se tvářící zpráva redaktora Petra Kozelky, jehož autorství v této souvislosti považuji za relevantní ke zmínce, o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se postavil na stranu Zuzany Štromerové, vychází z pasáží žaloby, které Nejvyšší soud zamítl. Zjednodušeně řečeno, postavil svůj text na výrocích, díky nimž vrátil Nejvyšší soud případ k novému projednání, protože byly z legislativního hlediska nesprávné. Mezi nimi se jako perla skví tento, jejímž autorem je žalobce Nejvyššího státního zastupitelství:
„Zavinění smrti dítěte nespočívalo v jejím (Štromerové, pozn. red.) lajdáctví nebo vědomém zanedbání povinnosti, ale v jejím přesvědčení jako stoupenkyně alternativních metod.“
Toto je tvrzení státního zástupce z 21. století. Z časů, které člověku umožňují nosit dlouhé vlasy, aniž by byl preventivně legitimován, pěstovat New Age — anebo podporovat ženy před, během a po porodu. Což je, jak vidno, ze všech přesvědčení to nejpodivnější.
Pro Štromerovou mělo být rozhodnutí Nejvyššího soudu prvním blýsknutím na cosi, co se i přes pokračující chaotickou debatu o roli porodních asistentek, do níž se neustále míchá ještě chaotičtější debata o domácích porodech, dá nazvat perspektivou na práci. Novinky.cz se znova statečně postavily na stranu spravedlivě rozhořčených soudců z lidu, jistým překvapením pro mě bylo nahlédnutí do diskuse — nejoceňovanějším příspěvkem byl odkaz na informace o celé události na stránkách porodního domu U Čápa.
Malým a prozatímním vítězstvím se namísto stažení textu stalo odstranění ankety o tom, zdali čtenáři serveru podporují domácí porody. Autor se také obtěžoval opravit faktickou chybu týkající se týdne, v němž matka porodila. Kauza Zuzany Štromerové téma domácího porodu neřeší.
Ačkoliv by Zuzana Štromerová mohla po výroku Nejvyššího soudu v práci po více než dvou letech konečně pokračovat, z opatrnosti čeká, jak dopadne nové projednání na Obvodním soudě pro Prahu 6.
Přála bych si, abych mohla Zuzaně Štromerové po všech příkořích, které ji potkaly, alespoň částečně vrátit službu, kterou prokázala ona mně. Ale aspoň to zkusím: jsem přesvědčená, paní Zuzano, že ta křivda, která se Vám teď děje, bude mít brzo konec.
A pak už kolem Vás bude zase spousta šťastně ječících, zdravých mimin.
Pokud se podivate na diskusi u p. Zdechovskeho (afera Jakubcik), zjistite, ze ani vzdelancum prokazatelna lez ve zdelovacich prostredcich nevadi. Proc by se tedy P. Kozelka mel vzrusovat, kdyz to nevadi ani vysokemu funkcionari opozicni stranya poslanci parlamentu (Dolejs). Tolerovani lzi se stalo normou a obavam se ze nejenom v Cechach. Viz. afera Guttenberg v Nemecku.
Podle toho se matka domnívala, že narození mrtvého dítěte zavinili lékaři (tedy ne paní Štromerová) a nenapadlo ji, že obvinění by se mohlo obrátit proti porodní asistence, ačkoliv v den porodu byla v kontaktu jen s ní a u porodu žádný lékař nebyl? Nebo je to myšleno nějak jinak?
Jinak je to to hlavní čertovo kopyto domácích porodů. Internalizace zisků, externalizace rizik a nákladů, dnes tolik oblíbená. Když to půjde dobře, doputuje příslušný obolos a tisíce děkovných dopisů porodní asistentce. Když se něco zhatí, ruče se vše (s časovou prodlevou, tím za suboptimálních podmínek) hodí na zasahující RZP a porodnici, jako bonus s žalobou, trestním oznámením a vláčením sdělovacími prostředky, pakliže suboptimální zůstane i výsledek (mrtvá rodička, postižené, ev mrtvé dítě atd. atp.).
Kozelkovo shrnutí „přes další zprávy o zhoršujícím se stavu jí pak podle soudů řekla, ať nevolá záchranku. Žena o několik hodin později porodila mrtvé dítě“ je dryáčnické. Je ale nepravdivé v tom smyslu, že nic takového předchozí soudy neshledaly? Pokud ano, mohla si paní Válková příslušné soudní rozhodnutí dohledat a Kozelkovu zprávu s ním konfrontovat. To neudělala. Místo toho naznačuje, že si Kozelka něco vymyslel. Ale co si vymyslel, když sám za sebe nic netvrdí?
Kozelkův článek by bylo možno kritizovat za to, že věnuje více prostoru rozsudkům předchozích soudů a názoru žalobce než rozhodnutí odvolacího soudu, který jejich argumentaci neuznal a naopak uznal argument obhajoby, že nebyl prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a narozením mrtvého dítěte. Ta informace tam ale přece jenom je.
Ten článek je nepochybně kritizovatelný, ale článek paní Válkové je horší, protože v něm není ujasněno, o čem vlastně je. Mezi „Kozelka napsal, že podle soudů řekla, ať nevolá záchranku“ a „Kozelka tvrdí, že porodní asistentka řekla, ať nevolá záchranku“ je nebetyčný rozdíl.
Aby bylo jasno: na domácí porody nemám vlastní názor, protože porodnictví nerozumím, ale moje spontánní sympatie jsou spíše na straně jejich zastánkyň. Myslím si, že paní Štromerové se opravdu křivdí a přeji jí jen to nejlepší. Uznávám, že kampaň proti porodním asistentkám není vedena férově. Ale takto lajdácky sepsané články vaší věci škodí.
Takové spory se musí rozhodovat podle meritu věci, ne na základě nedokazatelného podezření z nekalé motivace.
Problémem je, že se jedná o externalizaci nákladů a rizik. Vyinkasovat odměnu za práci je v pořádku. Něco jiného je aktivistkami prezentovaná představa, vyinkasovat odměnu, když by se to začalo komplikovat, dát ruce pryč, odkráčet středem a přehodit další průběh, náklady a rizika s tím spojená, vč. forenzních, na lékařskou péči. Stejný princip, jako se záchranou bank, akorát v malém a v jiném oboru. Dokud se daří, jdou soukromníkovi zisky, jak se dařit přestane, sbohem a šáteček, ztráta se přehodí na stát.
Té analogii s bankou nerozumím. Porodní asistentky přece svou činností nezpůsobují porody, ty jsou způsobeny těhotenstvím (jehož příčiny jsou všeobecně známé), pouze při nich asistují. Za chyby jsou samozřejmě zodpovědné.
Spor se vede o to, zda fyziologický porod je lékařský zákrok: zastánkyně domácích porodů tvrdí, že ne.
Sdílet