V čele Egypta stane po dvouleté pauze opět prezident z armádních řad — maršál Abd al-Fattáh as-Sísí. Náčelník generálního štábu z let 2012-2014, ministr obrany a hlavní postava převratu z loňského července získal ve volbách v minulém týdnu 96,6 procenta platných hlasů. Nyní v pondělí to definitivně potvrdila egyptská ústřední volební komise.

„Sísí se zavázal, že obnoví stabilitu a řádný chod ekonomiky po třech letech nepokojů a střetů (...) Přitom se nechal slyšet, že vybudovat demokracii zabere 25 let, a vyslovil se proti přílišným svobodám, jež podněcují chaos,“ uvádí Al-Džazíra v úterní zprávě.

Sísí se stal jako relativně mladý důstojník světoznámým v roce 2012, kdy z iniciativy tehdejšího prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva nahradil v čele armády maršála Tantávího — hlavu Nejvyšší rady ozbrojených sil, jež převzala moc po rezignaci Husního Mubaraka v únoru 2011. Právě islamista Mursí nechal Sísího povýšit na generála.

Jen o rok později přitom Sísí zaštítil převrat, v němž vojáci sesadili po intenzivních lidových protestech nejen Mursího, ale i celou muslimskobratrskou politickou reprezentaci.

Od léta 2013 spravuje zemi prozatímní vláda, nikdo však nepochybuje, že skutečnou moc drží právě armáda. Sísí stál v jejímž čele stál až do své v prezidentské kandidatury oznámené v březnu 2014, kdy byl zároveň povýšen na maršála.

Při represích a střetech mezi bezpečnostními složkami a stoupenci Muslimského bratrstva během uplynulého roku bylo zabito 1400 osob, což je asi o 500 více než v revolučních měsících roku 2011. Na 16 tisíc osob skončilo navíc ve vězení.

Otázka legitimity

Vzhledem k drtivému vítězství se zdá být Sísího mandát jednoznačný, pozorovatelé však upozorňují na tři ale. Za prvé, většina politických proudů v zemi volby bojkotovala. Spolu se Sísím kandidoval na prezidenta pouze jediný uchazeč — socialista Hamdín Sabáhí. Liberálové, salafisté i dnes zakázané Muslimské bratrstvo se rozhodli volebního procesu neúčastnit.