Ústavní soud České republiky — z podnětu Nejvyššího soudu České republiky — se bude zabývat případnou novelizací archivního zákona, která má z této právní normy odstranit výjimky umožňující neomezené zpřístupnění jistých druhů archiválií, které obsahují osobní a citlivé osobní údaje.

Jak na tuto přístupnost nahlíží existující archivní zákon (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změn některých zákonů ve znění zákona č. 167/2012)? Archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 jsou do značné míry vyňaty z třicetileté ochranné lhůty. Tato ochranná lhůta se tak netýká archiválií vzniklých z činnosti státních orgánů a dále archivních dokumentů, které jsou uvedeny v odstavci 11, par. 37 archivního zákona.

Jedná se o archivní dokumenty z produkce vojenských soudů a prokuratury všech stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu, společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě a archiválií vzniklých z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupených Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938—1945.

↗

Novela zejména výrazně ztíží práci badatelů z ÚSTRu, resp. historikům, kteří se orientují na tematiku represe z období nacistické okupace a komunistického režimu. Foto web Archivu bezpečnostních složek

Nepřekročitelným důvodem pro odmítnutí nahlížení do archiválií je jejich fyzický stav, který kvalifikovaně určují pracovníci archivu. Archiv může také odmítnout nahlížení do archiválií u nezpracovaných archivních fondů, přičemž v tomto ohledu archivní zákon do jisté míry explicitně vyzývá archiváře ke vstřícnosti vůči badatelské veřejnosti (zejména vědeckým badatelům a studentům).