Městský soud v Praze začátkem letošního srpna rozhodl, že Archiv bezpečnostních složek má vymazat z internetového seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti herce Jana Kanyzu. Tuto středu obdobně rozhodl v případě pěvkyně Soni Červené. Na webu má podle čtvrtečního rozhodnutí téhož soudu naopak zůstat jméno poslance Pavla Ploce. Podle tiskové zprávy, kterou po uveřejnění rozsudku v případě Jana Kanyzy vydal Ústav pro studium totalitních režimů, evidovalo k počátku srpna ministerstvo vnitra necelou tisícovku podobných žalob.

Je nyní vedlejší, zda kdokoli z oné tisícovky lidí byl anebo nebyl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Problém je, že soudy dnes vážně jednají a rozhodují o oprávněnosti, resp. neoprávněnosti minulé evidence daných lidí v tzv. seznamech. A že rozhodují o jejich vyřazení z jedné jejich podoby.

ÚSTR, resp. ABS ale podle zákona č. 107/2002 Sb. o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti mají tzv. seznamy zveřejňovat podle toho, jak v nich lidé byli evidováni, tj. jako archiválii, resp. archivní pomůcku. Ani v zákoně o zpřístupňování…, ani v zákoně, kterým byl zřízen ÚSTR a ABS se nehovoří o možnosti upravovat podobu této evidence soudním rozhodnutím.

Protože se to ale děje, bude pod tlakem soudů zřejmě postupně vznikat tato evidence ve dvou podobách. Jedna z těchto podob bude papírová a jména Kanyzy i Červené v ní najdeme i za padesát let. Druhá verze má podobu internetového vyhledávače a jména Kanyzy a Červené by z ní měla být smazána.

Když ocitujeme z § 3 zákona č. 107/2002 Sb., tak „osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky [je] osoba, o které byl kdykoliv v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 příslušnou bezpečnostní složkou evidován svazek v kategorii rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu anebo držitel konspiračního bytu, v případě Hlavní správy SNB (I. správa) se za osobu evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován svazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk“.

To je také vše, co lze z daných seznamů zjistit: Ten a ten člověk byl v daném období někým a někde evidován. Co to ale ve skutečnosti znamená, to stejně nelze zjistit bez studia dochovaných archivních materiálů. Soudy svým dnešním rozhodováním ovšem podporují veřejnou schizofrenii ve vztahu k minulému režimu. Kdo zůstane u internetu, ten jména Kanyzy nebo Červené nenajde, kdo dojde do archivu fyzicky, vždycky ho v dané evidenci objeví. A kdo napíše e-mail, ten se informaci o jejich evidenci v tzv. seznamech tak jako tak dozví přímo od archivářů.