Text Příběhy z doby před publikujeme jako podnět k diskusi o fenoménu normalizace na české levici. Text se stal jedním z podkladů k debatě o normalizaci, kterou spolu v polovině února vedli lidé z okruhu „starých“ Literárních novin, Listů, Deníku Referendum a několik akademických historiků.

Jeho obsah a témata, o kterých lze dále diskutovat, přiblížil především Jiří Silný v článku Státní bezpečnost, normalizace a budoucnost levice (23. února 2010), částečně se debatě věnovala i Alena Zemančíková ve sloupku Lepší pohled na normalizaci? (22. února 2010). Rádi bychom tuto debatu rozšířili o další pohledy a dále hledali cestu k co možná společnému stanovisku české demokraticko-levicové kulturní veřejnosti v této věci.

Důležitým podnětem k přemýšlení o tématu je také esej francouzské historičky Muriel Blaive Zpřístupnění archivů komunistické tajné policie: případ České republiky — od Zdeny Salivarové k Milanu Kunderovi v Revue Souvislosti 4/2009. Blaive důrazně upozorňuje na potřebu vést diskusi o způsobech práce s materiály bezpečnostních složek předlistopadového Československa a přesně konstatuje, že „zkušenosti po dvou letech existence Ústavu (pro studium totalitních režimů, pozn. red.) naznačují, že nejvýřečnější při pátrání v těchto archivech jsou novináři (či historici) v honbě za senzačními zprávami a občané v honbě za osobní odplatou“.

Text Příběhy z doby před hovoří v souvislosti s StB o čtyřech lidech. Všichni čtyři jsou jmenováni, protože o jejich „spolupráci“ — ať už to znamená cokoli — se veřejně psalo. Ve třech případech již v hloubi devadesátých let, v jednom v loňském roce. Text se tuto „spolupráci“ — ať už to znamená cokoli — zároveň snaží pokud možno nehodnotit, ale mnohem spíše popisovat materiál, který je pro popis této spolupráce k dispozici.

Text „Příběhy z doby před“ vznikl koncem loňského léta na základě výzvy olomouckého dvouměsíčníku Listy k pokračování debaty o budoucnosti Literárních novin — „jediného českého týdeníku svého druhu“ — poté, co se jejich majitelem stal v květnu 2009 ředitel regionálních Deníků Miroslav Pavel.

Redakce Listů se rozhodla text neotisknout s odkazem na to, že se v něm jmenovitě hovoří o agentech a spolupracovnících Státní bezpečnosti, že přístup do archivů bezpečnostních složek je u nás „nepřijatelně široký“ a že se v textu používá stejná metoda — utilitární používání materiálů StB v politickém boji —, která je v něm napadána. Zda tomu tak je, ponecháváme na posouzení čtenáři. Rádi bychom se z této škatulky vymkli, stejně jako bychom rádi nespadli do výše citovaného popisu Muriel Blaive. Na téma StB neklademe důraz, jsme si ale vědomi přítomnosti tohoto tématu ve veřejném prostoru a neujasněného postoje domácích elit k němu.