Ani za měsíc, jenž uplynul od rusko-ukrajinské schůzky v Ženevě, se nepodařilo situaci na Ukrajině stabilizovat. Právě naopak: u malých, ale dnes všeobecně známých měst jako Kramatorsk či Slavjansk se soustavně bojuje, na východ míří krom armády také polovojenské jednotky a proruské separatistické správy v Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásily po víkendových referendech samostatnost.

Rusko si drží formálně odstup — vyzývá především k dialogu, před víkendem apelovalo na odklad referend a separatistické republiky dosud neuznalo. Zároveň ale už dopředu zpochybňuje legitimitu voleb ukrajinského prezidenta chystaných na 25. května a stále nevylučuje možnost připojení východoukrajinských regionů.

„Výsledky referend respektujeme, vysílat vojáky neplánujeme (...) Podstatné ovšem nejsou tyto hypotetické otázky (reportér zde položil také tu, jestli Rusko plánuje přičlenit východoukrajinské území k vlastnímu), ale to, jak se lidé v příslušném státě cítí,“ uvedl pro americkou Bloomberg TV Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí.

Ve střetech mezi jednotkami věrnými vládě v Kyjevě, které provádějí na východě země tzv. protiteroristickou operaci, a separatistickými bojovníky, zahynulo dle odhadů OSN už 127 lidí. Prozatím největší krveprolití se přitom odehrálo mimo oblast hlavních bojů, totiž 2. května v Oděse. Dav národoveckých fotbalových fanoušků tam po předchozí provokaci zapálil Dům odborů, kde se schovala skupina proruských aktivistů. Na místě zahynulo přes čtyřicet lidí, přičemž 38 z nich přímo v plamech.

Plány rozhovorů

Hlavní pozornost médií se jinak v posledních dnech přesouvá z chaotického průběhu střetů na různé plány vyjednávání. Zatím nejnadějnější iniciativou zůstává tzv. cestovní mapa OBSE, která počítá se sérií kulatých stolů, na nichž se má jednat postupně o odzbrojení nezákonných skupin, o amnestii pro separatisty, o decentralizaci správy země, o statusu ruštiny a o organizaci nových voleb.

Tuto iniciativu schválilo symbolicky i Rusko a v rámci ní už také proběhlo ve středu 14. května první jednání. Zúčastnili se jej nejvýznamnější zástupci vlády i opozice, podnikatelských svazů a občanských iniciativ. Zástupci povstalých separatistů však pozvání nebyli.