Ani za měsíc, jenž uplynul od rusko-ukrajinské schůzky v Ženevě, se nepodařilo situaci na Ukrajině stabilizovat. Právě naopak: u malých, ale dnes všeobecně známých měst jako Kramatorsk či Slavjansk se soustavně bojuje, na východ míří krom armády také polovojenské jednotky a proruské separatistické správy v Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásily po víkendových referendech samostatnost.

Rusko si drží formálně odstup — vyzývá především k dialogu, před víkendem apelovalo na odklad referend a separatistické republiky dosud neuznalo. Zároveň ale už dopředu zpochybňuje legitimitu voleb ukrajinského prezidenta chystaných na 25. května a stále nevylučuje možnost připojení východoukrajinských regionů.

„Výsledky referend respektujeme, vysílat vojáky neplánujeme (...) Podstatné ovšem nejsou tyto hypotetické otázky (reportér zde položil také tu, jestli Rusko plánuje přičlenit východoukrajinské území k vlastnímu), ale to, jak se lidé v příslušném státě cítí,“ uvedl pro americkou Bloomberg TV Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí.

Ve střetech mezi jednotkami věrnými vládě v Kyjevě, které provádějí na východě země tzv. protiteroristickou operaci, a separatistickými bojovníky, zahynulo dle odhadů OSN už 127 lidí. Prozatím největší krveprolití se přitom odehrálo mimo oblast hlavních bojů, totiž 2. května v Oděse. Dav národoveckých fotbalových fanoušků tam po předchozí provokaci zapálil Dům odborů, kde se schovala skupina proruských aktivistů. Na místě zahynulo přes čtyřicet lidí, přičemž 38 z nich přímo v plamech.

Plány rozhovorů

Hlavní pozornost médií se jinak v posledních dnech přesouvá z chaotického průběhu střetů na různé plány vyjednávání. Zatím nejnadějnější iniciativou zůstává tzv. cestovní mapa OBSE, která počítá se sérií kulatých stolů, na nichž se má jednat postupně o odzbrojení nezákonných skupin, o amnestii pro separatisty, o decentralizaci správy země, o statusu ruštiny a o organizaci nových voleb.

Tuto iniciativu schválilo symbolicky i Rusko a v rámci ní už také proběhlo ve středu 14. května první jednání. Zúčastnili se jej nejvýznamnější zástupci vlády i opozice, podnikatelských svazů a občanských iniciativ. Zástupci povstalých separatistů však pozvání nebyli.

Právě otázka dialogu přímo s povstalci je přitom dle pozorovatelů v celé záležitosti nejproblematičtější, a zároveň stěžejní: podle režimu v Kyjevě jde stále o „teroristy“ a „zaprodance Kremlu“, o provokatéry, kteří si — slovy prezidenta Turčinova — „nezaslouží dialog, ale trest“. Zástupci separatistů zase považují za „fašistický“ a „pučistický“ režim v Kyjevě a jednat s ním chtějí pouze o vlastních požadavcích a jenom na území, které kontrolují.

Pozorovatelé připomínají, že je pro stabilitu poměrů na Ukrajině nesmírně důležité, aby se podařilo ony prezidentské volby 25. května uspořádat v celé zemi. A že to bez dohody s alespoň částí separatistů nepůjde.

Východisko spatřují někteří analytikové v nepřímých rozhovorech moderovaných třetí stranou, další ve zvláštním kulatém stolu v Doněcku a jiní v nové ženevské konferenci, na níž by jednání vedli zástupci Spojených států a Ruska. Další alternativou je větší angažovanost mezinárodních organizací, kterou prosazuje zejména Německo.

Kromě východní otázky se ukrajinští politikové v posledních dnech zabývají ještě jednáním o dodávkách plynu s Gazpromem, o pomoci, resp. dalších podpůrných půjčkách s Evropskou komisí a v neposledních řadě i kampaní před zmíněnými prezidentskými volbami. V předvolebních průzkumech zatím s obrovským náskokem téměř čtyřiceti procent vede prozápadní pragmatik a známý oligarcha Petro Porošenko.

Angažmá Rusů, vliv Američanů

Krize na východní Ukrajině trvá v podstatě od zimního převratu, teprve od dubna ale přerůstá v ozbrojená střetnutí. Vláda v Kyjevě reagovala na povstání nejprve nabídkou ústupků v podobě posílení provinčních správ, poté ultimatem, a nakonec zmíněnou protiteroristickou operací s nasazením armády, která doposud probíhá. Znalci debatují, zda je trvající odpor na východě země důsledkem obezřetnosti ukrajinských velitelů, kteří se snaží předcházet krveprolití, nebo nevelké loajality ozbrojených sil k novému režimu.

Během celé východoukrajinské krize se vede rovněž debata nad mírou zapojení Ruska. Putin i Lavrov přítomnost jakýchkoliv ruských jednotek, důstojníků nebo vojenských pověřenců na Ukrajině popírají, západní představitelé o ní hovoří jako o jednoznačné věci. Internetem kolují desítky videí, na nichž se různé postavy jako ruští důstojníci identifikují. Podle oficiálních míst se ale nezakládají na pravdě.

Pozorovatelé poukazují na zřejmou organizovanost, kvalitní výzbroj a známky profesionality v postupu separatistických ozbrojenců. V kontrastu s tzv. zelenými mužíčky na Krymu však tito nejsou oblečeni ve stejných maskáčích, zpod provizorních uniforem jim často vyčuhují různé bundy a svetry a také mají jiné obutí.

Někteří analytikové soudí, že ozbrojenci jsou spíše bývalí příslušníci speciálních jednotek, jež nechal nový režim rozpustit. Nevylučují přitom, že lidé z ruských bezpečnostních a speciálních služeb působí na východě Ukrajiny také — nejsou však hlavní ozbrojenou silou separatistů.

V posledních týdnech se rovněž internetem šíří zvěsti, že část ukrajinských jednotek nasazených na východě tvoří ve skutečnosti žoldnéři z amerických kontraktorských společností. Zatím jedinou potvrzenou skutečností podobného typu je ale zpráva o návštěvě ředitele CIA Johna Brennana v Kyjevě, který přicestoval na pas s cizím jménem. Podle Brennanových vlastních slov pouze „poskytoval Ukrajincům informace a prostředky, které potřebují k obnově stability v zemi“.

Další informace:

The Guardian Ukraine civil war fears mount as volunteer units take up arms

The Guardian Ukraine agrees to talks on Moscow-backed plan for eastern regions

The Moscow Times Donetsk Gives Ukraine Troops 24 Hours To Retreat, Threatening Force

RIA Novosti Kiev Demands Return of 2Bln Cubic Meters of Russian Gas Left in Crimea Storage

RT.com Ukrainian red lines

Kyiv Post Naftogaz: Ukraine to significantly up reverse gas supplies from May 21 under new contract

Kyiv Post Members of Party of Regions faction leave parliament session to protest military operation in east Ukraine