Američané a Ukrajina
Štěpán SteigerStálý spolupracovník DR sledující dění ve Spojených státech se zamýšlí nad výsledky šetření, v němž byl zjišťován postoj Američanů k ukrajinské krizi.
Tři američtí universitní politologové — Kyle Dropp z Dartmouth College, Joshua D. Kertzer z Harvardu a Thomas Zeitzoff z Princetonu — se rozhodli zjistit průzkumem, jaký je postoj jejich spoluobčanů k problémům s Ukrajinou. Průzkum provedli ve dnech 28. — 31. března, kdy se slušného vzorku 2066 Američanů zeptali, jakou akci podle nich měly USA za stávající situace na Ukrajině podniknout. K hlavní otázce přitom dodali ještě další — požádali respondenty, aby Ukrajinu lokalizovali na mapě. Rovnou můžeme říct, že pouze každý šestý oslovených dokázal Ukrajinu najít a že tato nedostatečná znalost souvisela s preferencemi dotazovaných: Čím vzdálenější byly odhady polohy Ukajiny od skutečného místa, tím více si dotazovaní přáli, aby USA zasáhly vojensky.
Kde leží Ukrajina?
Respondenti identifikovali Ukrajinu kliknutím na mapu světa s vysokou rozlišovací schopností. Autoři průzkumu poté vytvořili metrickou vzdálenost srovnáním souřadnic, jež respondenti uvedli, se skutečnou polohou Ukrajiny na mapě. Politologové tak mohli neustále měřit přesnost odhadu. Ti, kdo předpokládali Ukrajinu ve východní Evropě, byli pochopitelně informovanější než ti, kdo ji umisťovali k Brazílii nebo do Indického oceánu.
Jak již řečeno výše, toliko 16 procent respondentů trefilo alespoň přibližně správné místo. Většina věděla, že Ukrajina je někde v Evropě nebo v Asii, ale průměrný dotazovaný se místem míjel asi o 1800 mil (skoro 3000 km); lokalizoval tak tuto zemi do oblasti s hranicí mezi Portugalskem na západě, Sudánem na jihu, Kazachstánem na východě a Finskem na severu.
Kdo byl přesnější?
Přesnost kolísala podle demografických skupin. Odpovědi mladší generace Američanů byly zpravidla přesnější než odpovědi generace starší: 27 procent respondentů ve věku mezi 18 a 24 lety identifikovalo Ukrajinu správně, u lidí starších 65 let to bylo pouze 14 procent. Znalosti mužů byly lepší než znalosti žen: 20 procent mužů dokázalo umístit Ukrajinu správně proti 13 procentům žen. Zajímavé bylo, že členové domácností vojáků na tom se znalostí o poloze Ukrajiny nebyli lépe než příslušníci domácností civilistů — 16,1 procenta proti 16 procentům. Lidé označující sami sebe jako politické nestraníky předčili (s 29 procenty správných odpovědí) demokraty (se 14 procenty) i republikány (15 procenty). Nepřekvapilo, že absolventi vysokých škol věděli spíše (21 procent) než neabsolventi (13 procent) přesně, kde Ukrajina leží. A přesto — na 77 procent absolventů nedokázalo zemi na mapě přesně najít. Podíl graduovaných, kteří dokázali Ukrajinu přesně identifikovat, je přitom jenom nepatrně vyšší než podíl Američanů, kteří se v srpnu 2010 v průzkumu Pewova výzkumného střediska domnívali, že prezident Obama je muslim.
Záleží na přesnosti?
Je opravdu důležité, zda Američané dokáží najít Ukrajinu na mapě? Zdá se, že ano: Informace — nebo její nedostatek — může ovlivnit názor na politiku, kterou dotyčný od své vlády požaduje a schopnost vládnoucí elity takovou politiku provádět. Politologové se v průzkumu rovněž ptali na názory respondentů na současnou situaci dané země a na politiku, kterou by podle nich měly Spojené státy vést. Podobně jako jiné průzkumy zjistili, že Američané byli sice na rozpacích, jak postupovat vůči Ukrajině, ale byli proti krokům příliš nákladným — 45 procent podporovalo myšlenku bojkotu sumitu G8, ale pouze 13 procent podporovalo použití síly.
Ovšem čím více se respondenti domnívali, že Ukrajina je vzdálená od své skutečné polohy, tím více by si přáli, aby USA zasáhly vojensky. I když průzkumníci uvážili demografické charakteristiky a celkové postoje respondentů vůči zahraniční politice, zjistili, že čím obecněji dotazovaní účastníci uvažovali, tím pravděpodobnější se jim Rusko jevilo jako hrozba americkým zájmů a tím častěji se domnívali, že použití síly by posloužilo americké bezpečnosti. Všechny tyto postoje jsou statisticky významné s devadesátipětiprocentní jistotou. Politologové publikovali svoje zjištění s konstatováním, že je výsledky průzkumu znepokojily.