Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho kyjevský protějšek Andrij Deščycja se dohodli na krocích, jež mají uklidnit situaci na východní Ukrajině. Stalo se tak ve čtvrtek v Ženevě. Jednání asistovali také šéfdiplomaté Spojených států a Evropské unie. Pozorovatelé připomínají, že šlo o vůbec první příležitost od zimního převratu, kdy se vysocí ruští a ukrajinští představitelé setkali.

„Páteří dohody je závazek odzbrojení všech ilegálních skupin (...) a vyklizení budov či veřejných prostranství, jež byly obsazeny v posledních týdnech. Ukrajinská vláda přitom slíbila, že vyhlásí amnestii pro všechny separatisty kromě těch, kteří se dopustili těžkých zločinů, a že bez odkladu zahájí veřejnou debatu, jejímž výsledkem bude transparentní a inklusivní ústava posilující postavení regionů,“ píše z Ženevy Julian Borger, korespondent listu The Guardian.

Na dodržování dohody má na Ukrajině dohlížet pozorovatelská mise OBSE, jíž bylo v Ženevě dáno i právo „pomáhat implementaci ujednání“. Členy mise mají být jak zástupci EU a USA, tak pozorovatelé z Ruska.

Dohodu přivítali americký prezident Barack Obama i ruský Vladimir Putin, oba však se zřejmou opatrností. Podle Obamy se teprve za několik dnů ukáže, zda ruští představitelé využili svého vlivu a v duchu ujednání zapůsobili na proruské separatisty. Podle Putina je teď na „těch, kdo se chopili moci v Kyjevě“, aby ukázali Východu ochotu jednat a přátelskou tvář.

Krize, eskalace, Rusové

Krize na východní Ukrajině trvá v podstatě od zimního převratu, v posledním týdnu ovšem eskalovala. Ozbrojené skupinky separatistů obsadily budovy místních správ či policejní stanice v jedenácti městech. Spolu s početnými houfy demonstrantů pak po vzoru Krymu vyhlásily několik samostatných republik a požádaly o pomoc Rusko.

Vláda v Kyjevě reagovala nejprve nabídkou ústupků v podobě posílení provinčních správ, poté ultimatem, a nakonec „protiteroristickou operací“ s nasazením armády. Ta dosud probíhá, avšak spíše symbolicky. Znalci debatují, zda jde o projev obezřetnosti velitelů a kyjevských politiků, nebo důsledek nevelké loajality ozbrojených sil k novému režimu.

Během celé východoukrajinské krize se vede rovněž debata nad mírou zapojení Ruska. Putin i Lavrov přítomnost jakýchkoliv ruských jednotek, důstojníků nebo vojenských pověřenců na Ukrajině popírají, západní představitelé o ní hovoří jako o jednoznačné věci. Internetem kolují desítky videí, na nichž se různé postavy jako ruští důstojníci identifikují. Podle oficiálních míst se ale nezakládají na pravdě.

Pozorovatelé poukazují na zřejmou organizovanost, kvalitní výzbroj a známky profesionality v postupu separatistických ozbrojenců. V kontrastu s tzv. zelenými mužíčky na Krymu však tito nejsou oblečeni ve stejných maskáčích, zpod provizorních uniforem jim často vyčuhují různé bundy a svetry a také mají jiné obutí.

Někteří analytikové soudí, že ozbrojenci jsou spíše bývalí příslušníci speciálních jednotek, jež nechal nový režim rozpustit. Nevylučují však přitom, že lidé z ruských bezpečnostních a speciálních služeb působí na východě Ukrajiny také — nejsou však hlavní ozbrojenou silou separatistů.

Další informace:

BBC News Ukraine crisis: Deal to 'de-escalate' agreed in Geneva

The Guardian Ukraine crisis: Geneva talks produce agreement on defusing conflict

The Guardian Ukraine crisis: Obama says Russia has 'hand' in 'disruption and chaos'

RT.com Lavrov: Russia, US, EU, Ukraine agree on de-escalation roadmap

RT.com Kiev: Military operation in Ukraine southeast to go on despite Geneva agreement

Reuters Four-way talks call for end to Ukraine violence