V Britských Listech se objevila informace, že ochranka ve spolupráci s policií předčasně ukončila vzpomínkou akci na paměť obětí německé okupace, které probíhala u pamětní desky na Hlavním nádraží. Jako důvod bylo uvedeno, že prostory nádraží jsou soukromé a svolavatelé sice měli povolení magistrátu, ale neměli souhlas pronajímatele.

Nejsem právník, ale obávám se, že po právní stránce byl možná uvedený postup oprávněný. Vlastník nebo pronajímatel určitých prostor, má asi opravdu právo rozhodovat, zda se v těchto prostorách smí konat nějaké shromáždění. Toto právo ovšem považuji za odůvodněné pouze tehdy, pokud tyto prostory používá pouze ke svým soukromým účelům.

Považuji za zarážející, že prostor, který slouží široké veřejnosti (nejen) Prahy má pronajatý soukromá zahraniční firma, která zřejmě určuje podmínky užívání. Považoval bych za logické, že podmínky užívání Hlavního nádraží by měl určovat výhradně Magistrát Hlavního města Prahy ve spolupráci s Českými drahami a nikdo jiný.

Před téměř pětadvaceti lety jsme dosáhli svobody. Myslím svobody politické. Ve volbách kandiduje řada politických stran i nezávislých kandidátů, v médiích lze prezentovat protichůdné názory, některé i za hranicí slušnosti a dobrého vkusu. Je povoleno svobodně demonstrovat, sepisovat a šířit petice. Je umožněno soukromé podnikání, nikdo nemusí mít v občanském průkazu potvrzení, zda a kde je právě zaměstnán.