Náš boj o pomazánkové máslo

Ondřej Vaculík

Před volbami do Evropského parlamentu chtějí skoro všechny naše politické strany v Evropské unii tak nějak „hájit české zájmy“. Čím více ale člověk poznává naši společnost, tím má o oněch „českých zájmech“ větší pochyby.

Opět se odrazím od Lidových novin. Ty v šéfredaktorově úvodním sloupku svým čtenářům sdělují, jak svůj list v zájmu čtenářů inovují: Místo dvou tenčích sešitů budeme v rukou držet jeden silnější. A v této kompaktní podobě budeme „své noviny dostávat v pracovní den, zatímco velké sobotní vydání bude nadále rozčleněno do čtyř složek“.

Nový pan šéfredaktor István Léko asi neví to, co vědí stálejší čtenáři LN. Ti si totiž dobře pamatují úvodní sloupek jeho před předchůdce, jenž kompaktní LN inovoval rozdělením do několika složek, aby si čtenář mohl pohodlně odložit tu složku, kterou zrovna nečte.

Istvánu Léko se tímto nevysmívám zneužívaje svého čtenářského stáří, pouze se mi dostává poznání výhod obou inovací: listu kompaktního i rozděleného do složek. A pochopitelně už počítám s tím, až jeho následovník kompaktní noviny znovu rozčlení, což opět budu vítat jako další zlepšení — taková je už podstata naší naděje a mnohých inovativních procesů.

Podobně i Český rozhlas nejprve zrušil centrální redakce a každé své stanici v rámci jejich emancipace přiřadil všechny výrobní složky programu, tedy od redakce zpravodajství, přes redakci hudební až po kulturní či dramatickou a literární, aby nyní v rámci optimalizace výroby a revitalizace kvality programu je opět slučoval do výrobních, produkčních a dalších center. Nedivme se, noví lidé — nová rozhodnutí a nové činy.

×