Již týden a půl trvající protesty proti kontroverzní ekonomické smlouvě s Čínou paralyzovaly tchajwanský parlament i vládu pro-čínského prezidenta Ma Jing-ťioua. Jeho strana Kuomintang, která má v parlamentu většinu, se smlouvu pokoušela legislativou bez diskuze protlačit navzdory obstrukční taktice opoziční Demokratické progresivní strany. Podle vlády smlouva přinese tchajwanské ekonomice důležitý impuls, její neschválení by naopak znamenalo ztrátu důvěry zahraničních partnerů.

Podle opozice i podle představitelů takzvaného slunečnicového hnutí, jehož jádro tvoří studenti univerzit z hlavního města Tchaj-peje, by naopak smlouva o volném obchodu v sektoru služeb (Cross-Strait Services Trade Agreement, CSSTA) tchajwanskou ekonomiku poškodila a navíc by umožnila Pekingu zprostředkovaně kontrolovat politický vývoj na Tchaj-wanu. Jak opozice, tak i studenti, kteří se minulý týden v úterý v budově tchajwanského parlamentu zabarikádovali, nyní po prezidentovi požadují kromě schvalování smlouvy bod po bodu také nový zákon, který by zajistil transparentní projednávání všech podobných paktů.

Projednávání návrhu takového zákona z dílny Demokratické progresivní strany však Kuomintang počátkem tohoto týdne zablokoval. To následně přimělo demonstranty odmítnout prezidentův návrh na společné jednání, protože vládní strana podle nich zablokováním návrhu projevila neupřímnost. Hlavní tchajwanská opoziční strana, která se narozdíl od vládního Kuomintangu obává těsnějších vazeb s Čínou a v minulosti často prosazovala myšlenku vyhlášení tchajwanské nezávislosti, sice vyslovila protestujícím studentům podporu, demonstranti nicméně participaci politiků odmítají a často vyjadřují své odcizení vůči tchajwanským politickým stranám obecně. Představitelé Demokratické progresivní strany proto poblíž obsazeného parlamentu kritizují vládní politiku z vlastní platformy, někteří politici Kuomintangu nicméně studenty označují jako loutky v rukou opozičních politiků.

Kromě zhruba dvou až tří stovek studentů uvnitř okupovaného parlamentu se v okolí budovy od minulého úterý permanentně nachází několik tisíc dalších demonstrantů, opět většinou studentů. Policie, která se krátce po obsazení několikrát pokusila studenty z budovy vytlačit, nyní sice kontroluje přístup do budovy, ale umožňuje zásobování zabarikádovaných demonstrantů sympatizanty z vnějšku a k demonstrantům se obecně chová dost vstřícně, stejně jako oni k ní.

K jediné důležité konfrontaci mezi policií a demonstranty došlo v noci z minulé neděle na pondělí, kdy se radikální část studentů pokusila obsadit rovněž budovu tchajwanské vlády poté, co prezident Ma Jing-ťiou odmítl se studentskými vůdci protestů vyjednávat. Pořádkové policii se sice podařilo budovu vlády po několika hodinách vyklidit, nezvykle tvrdý zásah ale vedl k několika desítkám zraněných demonstrantů, kteří většinou kladli pouze pasivní odpor.

Mediální pokrytí zásahu, které se soustředilo především na policejní brutalitu, sice přimělo prezidenta ustoupit a nabídnout demonstrantům jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek, ti ale nakonec přímé rozhovory odmítli. Podle hlavního mluvčího protestů, studenta politologie na Tchajwanské národní univerzitě Lin Fej-fana, totiž prezident Ma a jeho Kuomintang předchozím zablokováním návrhu Demokratické progresivní strany, který měl institucionalizovat podrobné projednávání smluv s pevninskou Čínou, prokázali svou nepřipravenost k ústupkům.

Další eskalaci tlaku odpůrců ekonomické smlouvy na prezidenta a vládu by měla tuto neděli přinést šestihodinová demonstrace v centru tchajwanského hlavního města Tchaj-peje před prezidentským palácem. Navzdory tomu, že policie de facto toleruje okupaci parlamentu a permanentní demonstraci v jeho okolí, je ale na Tchaj-wanu pořádání protestů v blízkosti vládních budov nezákonné, a předseda tchajwanské vlády Ťiang I-chua nevyloučil případný policejní zásah proti účastníkům demonstrace v případě, že dojde k násilí. Prezident pak na sobotní tiskové konferenci pouze zopakoval, že ekonomická smlouva s Čínou bude pro Tchaj-wan prospěšná, okupace parlamentu je nelegální a policejní ostraha prezidentského sídla bude během nedělní demonstrace posílena.

Průzkumy: většina Tchaj-wanu souhlasí s demonstranty

Podle bleskových průzkumů, které v průběhu protestů zveřejnila místní média, se nicméně studentům podařilo přesvědčit značnou část veřejnosti o tom, že ekonomický pakt s Čínou by Tchaj-wan poškodil a že při jeho prosazovaní vláda i prezident nepostupovali transparentně. Nadpoloviční část respondentů rovněž vnímá postup demonstrantů jako legitimní.

Podle průzkumu televizní stanice TVBS, která má podle britského týdeníku The Economist tendenci sympatizovat s vládním Kuomintangem, podporuje 63 procent tchajwanských respondentů opětovné projednání smlouvy s Čínou a 51 procent podporuje okupaci parlamentu, přičemž naopak pouze 18 procent si myslí, že smlouva je v pořádku, a 38 procent s okupací parlamentu nesouhlasí. Nedělní pokus o obsazení budovy vlády naopak respondenti spíše odmítali (58 procent proti okupaci sídla vlády, 30 procent pro), nicméně většina jich nesouhlasí s policejním zásahem (56 procent proti zásahu, 35 procent pro zásah). Naprostá většina respondentů (83 procent) se pak podle průzkumu domnívá, že by prezident Ma měl s demonstranty vyjednávat.

Průzkumy ostatních médií přinesly podobné výsledky, případně naznačovaly ještě silnější podporu veřejnosti pro demonstranty a jejich agendu. Podle průzkumu místního časopisu Bussines Weekly byla podpora smlouvy dokonce i mezi stoupenci vládního Kuomintangu pouze poloviční, podle očekávání naopak pakt odmítlo 80 procent příznivců opozice. Ve stejném průzkumu zároveň 65 procent respondentů uvedlo, že studentská okupace parlamentu byla vhodným způsobem, jak na toto důležité téma upozornit veřejnost.

Vstřícnost k Číně narazila na své limity

Prezident Ma, jehož popularita se dlouhodobě pohybuje na velmi nízké úrovni a kterého proto jeho odpůrci nazývají "devítiprocentní prezident," by chtěl prosazením smlouvy o volném obchodu v oblasti služeb navázat na předchozí smlouvu s Čínou z roku 2010, která umožnila mimo jiné přímé letecké spojení mezi Tchaj-wanem a pevninou, studium čínských studentů na tchajwanských univerzitách, čínské investice ve vybraných sektorech tchajwanské ekonomiky a rozvoj turismu.

Přelomová smlouva nicméně nevedla k restartu stagnující tchajwanské ekonomiky a nezměnila ani zahraniční politiku Pekingu, který stále usiluje o připojení Tchaj-wanu a nadále udržuje vládu v Tchaj-peji v diplomatické izolaci. V případě, že by Tchaj-wan formálně vyhlásil nezávislost, hrozí pevninská Čína vojenským zásahem. Spojené státy, které jsou hlavním garantem "mírového řešení tchajwanské otázky" a hlavním dodavatelem vyspělé vojenské techniky pro Tchaj-wan, sice ve vztazích mezi Pekingem a Tchaj-pejí preferují status quo, navzdory takzvanému "asijskému pivotu" prezidenta Baracka Obamy se nicméně o obraně Tchaj-wanu v posledních letech takřka přestaly zmiňovat. K určitému odcizení mezi Washingtonem a Tchaj-pejí paradoxně přispělo i sbližování mezi oběma čínskými režimy během vlády současného tchajwanského prezidenta, Spojené státy totiž v minulosti Tchaj-wan využívaly jako určitou protiváhu vůči Pekingu.

Stejně jako předchozí smlouva z roku 2010 je i současný pakt ekonomicky nejvýhodnější pro velké tchajwanské firmy s investicemi na pevnině. V sektorech, které by Tchaj-wan otevřel čínským investicím, by naopak znamenal vyšší konkurenci pro menší tchajwanské firmy. Vzhledem k levnější pracovní síle na pevnině by smlouva podle kritiků smlouvy rovněž zkomplikovala život tchajwanským zaměstnancům, zejména čerstvým absolventům, jejichž nástupní platy navzdory zvyšujícím se spotřebitelským cenám na Tchaj-wanu dlouhodobě stagnují.

Je tak pravděpodobné, že současné protesty nadále posílí Demokratickou progresivní stranu, oslabí prezidentův Kuomintang a alespoň částečně ochladí současné historicky nejlepší vztahy s pevninskou Čínou. Vzhledem k vysoké provázanosti obou ekonomik je nicméně nepravděpodobné, že by případné vítězství opozice v prezidentským volbách v roce 2016 znamenalo zásadní přelom ve vzájemných vztazích mezi Pekingem a Tchaj-pejí. Pravděpodobnější je úsilí politiků Demokratické progresivní strany nahradit současnou téměř výhradní orientaci na Peking diverzifikovanějším přístupem a snahou nějakým způsobem prolomit diplomatickou izolaci Tchaj-wanu.