Relativně málo se dle pozorovatelů změnilo za posledních sedm dní na Krymu, resp. ve sporu o budoucnost poloostrova. Z převratu vzešlá vláda v Kyjevě a státy NATO trvají na respektování hranic a neoddělitelnosti Krymu od zbytku Ukrajiny. Vláda na Krymu a zástupci Ruska zase argumentují nelegitimitou režimu v Kyjevě, zásadním vlivem fašistů na něj, ohrožením jeho oponentů a příkladem Kosova, jehož osamostatnění bylo uznáno soudem OSN za legální.

Žádná ze stran nejeví převratnou ochotu dospět ke kompromisu; žádná se ale též zjevně nehrne do válečné konfrontace, i když to se dle některých názorů po referendu z 16. března změní.

Ruské jednotky, o jejichž příslušnosti se vedou stále dohady, se opevnily na strategických místech a přístupových cestách na poloostrov. Ukrajinské, jež se nevzdaly, zůstávají na základnách.

Nový ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch v týdnu potvrdil, že režim v Kyjevě „nehodlá přesouvat armádu na Krym“, tj. že nebude dobývat poloostrov zpět. S výjimkou několika špionážních letounů a několika amerických plavidel zůstávají v klidu i síly NATO.

„Ruští, evropští a američtí diplomaté už týden intenzivně vyjednávají (....) a je zřejmé, že příštích několik dní bude pro eventuální diplomatické řešení kritických. Příliš nadějně to ale zatím nevypadá,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Mark Mardell, známý analytik a komentátor stanice.

A dál?

Podle většiny pozorovatelů teď bude symbolicky důležitým milníkem nedělní referendum. Obyvatelé Krymu se mají vyslovit ke dvěma otázkám: jednak jestli si přejí obnovit platnost krymské ústavy z roku 1992 a ponechat Krym jako součást Ukrajiny a jednak zda podporují připojení Krymu k Ruské federaci.

Výsledek se zdá být — vzhledem k převaze Rusů nad Ukrajinci, všudypřítomným ozbrojencům a rozhodnutí krymských Tatarů referendum bojkotovat — předem jistý. Krymský parlament už ostatně schválil jak vyhlášení nezávislosti, tak žádost o připojení k Rusku sám, zatímco západní státy upozornily, že referendum neuznají. Otázkou proto teď spíše zůstává, co přijde po referendu.

„Podle některých právních výkladů přestane být ruská vojenská přítomnost na Krymu po referendu okupací, podle jiných jí bude stále. Západ bude na každý pád muset po neděli reagovat, a to přiměřeně možnosti, že se podobně jako Krym zachovají i další východoukrajinské regiony,“ vysvětluje na serveru France 24 šéfanalytik Robert Parsons.

Spojené státy a Evropská unie hrozily už dříve Rusku sankcemi. Ze strany USA však byla doposud schválena jen dílčí opatření a EU prozatím pouze zastavila jednání o liberalizaci vízového styku. Právě sankce se tak nabízejí jako jedna z adekvátních reakcí.