Rusko chce opět i do Latinské Ameriky

František Kalenda

Stálý spolupracovník DR zaměřený na jihoamerické dění si všímá v kontextu současné krize na Krymu ruských plánů na druhém konci světa — v Latinské Americe.

Zatímco svět se soustředí na ukrajinskou krizi a probíhající ruskou anexi Krymu, větší publicitě unikla skutečnost, že Rusko plánuje rozšířit svoji vojenskou přítomnost i do Latinské Ameriky. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý týden uvedl, že jeho lidé jsou blízko zdárnému uzavření dohody o vybudování vojenských zařízení v sedmi zemích v různých částech světa. A tři z nich, konkrétně Venezuela, Nikaragua a Kuba, se nachází právě v Latinské Americe.

Nemá se sice jednat o plnohodnotné základny — zařízení mají spíše sloužit k doplňování paliva a prodloužení dosahu ruských strategických bombardérů a ponorek. Přesto by úspěch takového vyjednávání byl od studené války bezprecedentní.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přitom vyjádřil také v minulém týdnu podporu venezuelské vládě v jejím „úsilí o zamezení dalšího rozšíření nepokojů“. Pozornost vyvolalo rovněž připlutí ruské špionážní lodi do přístavu na Kubě, nevysvětlené ani jednou ze zúčastněných stran.

Na ruské plány v Nikaragui okamžitě reagovala Kostarika, která má se svým sousedem a prezidentem Ortegou dlouhodobé spory, a prohlásila, že instalace jakéhokoli podobného zařízení by nebezpečně vychýlila rovnováhu sil v regionu. „Jde zřejmě o součást nikaragujské politiky zastrašování,“ prohlásil kostarický ministr zahraničí Enrique Castillo. Kostarika nemá žádnou armádu a dlouho sleduje s obavami ruské vojenské dodávky sousední zemi.

Novodobý zájem Ruska o Latinskou Ameriku se datuje přinejmenším do roku 2008, kdy podnikl tehdejší prezident Medveděv velkou cestu po kontinentu. V té době se ruská politika vůči Latinské Americe změnila, stejně jako se změnil vztah Spojené státy-Rusko; prezident Putin totiž začínal svoji prezidentskou kariéru mimo jiné i opuštěním strategické radarové základny na Kubě v roce 2002.

Klíčové návštěvě Medveděva v listopadu 2008 přecházela válka v Gruzii a vytvoření protektorátů v Abcházii a Jižní Osetii. A právě tehdejší rozchod s americkými a evropskými partnery přiměl Rusko demonstrovat svou vlastní velmocenskou pozici a posilovat partnerské vztahy mimo jiné i v Latinské Americe.

V září, tedy bezprostředně po ukončení konfliktu v Gruzii, vstoupilo ruské námořnictvo poprvé od studené války do latinskoamerických vod, aby se zúčastnilo společného cvičení s Venezuelou. Následovala série podobných událostí: ruské válečné lodě navštívily v roce 2009 Kubu, ve stejném roce uzavřel Ekvádor s ruskou vládou dohodu o vojenské a ekonomické spolupráci při historicky první návštěvě prezidenta Ekvádoru v Moskvě. Bolivijský prezident Morales pak přímo požádal tehdejšího premiéra Putina, aby se jeho země více angažovala na jižní polokouli.

×