Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Brazilci pod dohledem

František Kalenda

Informace vynesené Edwardem Snowdenem vyvolaly silnou reakci v řadě zemí. Brazílie nebyla výjimkou. Postupně se navíc odhaluje, že Brazilce nešpehovali jen Američané, ale i jejich vlastní vláda.

Brazilští uživatelé sociálních sítí patří mezi nejsdílnější. Toho využívaly především rozličné marketingové agentury, které nabízejí produkty „na míru“ a jež vám zavolají na mobil klidně i uprostřed noci. Nedávno se Brazilci dozvěděli, že s jejich osobními údaji pracují také Američané z Národní bezpečnostní agentury (NSA). A pokud jsou politicky aktivní, tak i orgány jejich vlády.

Spojené státy v posledních letech nepatří mezi nejpopulárnější země ve světě. A už vůbec ne v Latinské Americe. Ke špatné pověsti jediné globální supervelmoci přispěly v období George W. Bushe dvě války i neobratné vyjadřování. Jedním z ambiciózních cílů Baracka Obamy mělo být napravení této pověsti; zpočátku ostatně působil spíš jako celebrita. Skandály s útoky bezpilotních letadel tuto snahu nejprve pošramotily a poslední špionážní aféra vrátila pohled na USA do staré optiky.

Ameriku zase nenávidí všichni. A ona na oplátku všechny sleduje, pro jistotu.

Jak ukázal rozsáhlý článek deníku O Globo, NSA zaměřila pozornost i na klíčové spojence v regionu: Mexiko, Kolumbii, Chile a především Brazílii. Tam působila skoro stejně aktivně jako doma; zatím se zdá, že celkový počet sledovaných Brazilců jen tak tak nepřerost více než dva miliony lidí sledovaných v samotných Spojených státech. Brazílie se ocitla na prioritním seznamu cílů NSA spolu s Pákistánem, Ruskem, Čínou a Íránem, což jistě není pro demokratickou zemi příliš lichotivá společnost.

Pro špionáž na brazilské půdě využívaly tajné služby zřejmě klasických prostředků — monitoring telefonních hovorů amerických partnerů brazilských firem a dat z dvacítky největších internetových hráčů včetně Facebooku, Microsoftu, Googlu nebo Yahoo, což je  podle informací poskytnutých uprchlým analytikem Edwardem Snowdenem příspěvek k celosvětové bezpečnosti až od současného amerického prezidenta.

Reakci brazilských politiků a veřejnosti lze nejlépe popsat jako zděšení. Prezidentka Rousseffová mluví o „narušení suverenity“, ministr zahraničí opakovaně žádá vysvětlení, vláda slíbila vyšetřování. Několik klíčových ministerstev se spojilo, aby vytvořilo skupinu analyzující konkrétní průběh a případnou spolupráci brazilských firem na této špionáži. Federální policie bude vyšetřovat jednotlivá porušení ochrany osobních údajů. V několika městech se již pořádaly demonstrace. Americký velvyslanec Thomas Shannon zažívá bezpochyby nepříjemné chvíle.

V posledních dnech ovšem debatu o americké špionáži poněkud zastiňuje vlna kritiky samotné brazilské vlády a jejích orgánů. Ukazuje se totiž, že Brazílie v posledních letech naprosto podcenila vývoj jakýchkoli vlastních technologických prostředků včetně satelitů a nadále je informačně závislá na svých partnerech, ačkoli například do patnácti různých programů vývoje vlastního satelitního systému a raketových technologií nalila miliardy realů. Rozpočet na kybernetickou ochranu je navíc v Brazílii v posledních letech několikanásobně vyšší než americké výdaje na špionáž. Jak je tedy možné, že Centrum pro kybernetickou obranu za tento úkol zodpovědné nemělo o špionážních aktivitách americké vlády ani ponětí?

Odpověď mohou podat informace unikající z vládních zdrojů. Centrum mělo plné ruce práce s mnohem důležitějším úkolem — vlastním špehováním Brazilců. Již během vrcholu nedávných velkých protestů začaly z různých míst unikat zvěsti, že vojenská policie a federální policie sledují tisíce demonstrantů a informace předávají právě Centru pro kybernetickou obranu. Dělo se tak, podobně jako v případě amerického sběru informací, hlavně prostřednictvím sociálních sítí Facebook a Twitter. Mnozí známí si mi už tehdy stěžovali na podivné chování jejich účtů, mizení příspěvků, neodesílání zpráv obsahujících určitá slovní spojení.

Informace před pár dny potvrdil i ředitel Centra generál José Carlos do Santos. Sledování vlastních občanů označil za otázku národní bezpečnosti a tvrdí, že se vše dělo podle zákona. K tomuto případu zatím, na rozdíl od americké špionáže, politici mlčí. A Santos tvrdí, že veškeré jejich aktivity v souvislosti s protesty, kdy bylo cílem například vytipovat potenciální vůdce nebo směrovat pochody podle potřeb policie, skončily spolu s Konfederačním pohárem FIFA.

Někteří Brazilci mu jistě uvěří. A pokud ne, bylo by asi rozumnější to nesdílet na Facebooku.