ČR potřebuje hospodářskou renesanci, nová vláda k ní zatím nesměřuje
Ondřej LiškaOndřej Liška upozorňuje na rostoucí nezaměstnanost v ČR, stále více mladých lidí si není jisto svou budoucnosti. Podle předsedy SZ by vláda měla zvýšit podporu projektu Zelená úsporám, který by mohl vést k vytvoření až 35 000 pracovních míst.
Úřady práce v lednu 2014 evidovaly bezmála 630 000 nezaměstnaných a volných míst je extrémní nedostatek. Čísla zahraničního obchodu sice naznačují, že se hospodářství odlepuje ode dna, ale odlepit se nestačí. Potřebujeme zásadní hospodářskou renesanci státu a kulturní obrodu společnosti postavené na zcela jiných základech než doposud.
Stále více mladých lidí si není jisto svou budoucností. Přitom nečekají, že jim vše spadne do klína a nebojí se tvrdé práce. Potřebujeme vlít do žil této generace novou naději. Podobně jako se ve 30. letech minulého století podařilo USA dostat se z krize díky programu Nový úděl prezidenta Roosevelta, potřebuje Česká republika plán své ekonomické renesance.
Vláda se snaží jít správným směrem. Neurčitost řady opatření ale snižuje víru ve schopnost přinést skutečnou změnu. Pokud by vláda opravdu chtěla dostát slibu vést „ČR na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě“, musely by její priority v oblasti zaměstnanosti, energetiky nebo vzdělávání být o mnoho ambicióznější.
Nejhmatatelnějším opatřením v oblasti zaměstnanosti je Zelená úsporám. Je dobře, že chce pokračovat v projektu, který prosadili v minulosti zelení. Jeho forma je ovšem vágní. Projekt je třeba podpořit nejméně dvanácti miliardami korun ročně. Taková podpora by znamenala jednoprocentní růst HDP každý rok, vytvořila by až 35 000 pracovních míst a domácnosti v zateplených domech by ročně ušetřily patnáct tisíc korun a více.
Správně se vláda zaměřuje na Moravskoslezský a Ústecký kraj. Těžko však doufat v nastartování moderní a udržitelné ekonomiky, pokud se zmocněncem pro tyto regiony stal Jiří Cienciala, konzervativní zastánce těžkého průmyslu. Oba regiony potřebují strategický plán podpořený fondy EU, který umožní změnit strukturu místní ekonomiky a dá zaměstnancům i podnikatelům šanci adaptovat se na nové příležitosti.
To se nestane, bude-li vláda razit centralizovanou energetiku s výstavbou reaktorů a nevzdá-li se plánů na prolomení limitů těžby uhlí. Zůstaneme-li „montovnou“ závislou na exportu, vývoji hospodářství v Německu a fosilních palivech, příští krize nás sestřelí mezi prvními.
Chceme-li oživit hospodářství a posílit sociální soudržnost společnosti, potřebujeme posílit každoroční přísun financí do vzdělávání na úroveň 6,5 % HDP a zvýšit platy učitelů minimálně o polovinu. Bez dobrých a motivovaných učitelů nebude úspěšná společnost.
Důraz na praktické zkušenosti se netýká pouze učňovských oborů, samozřejmostí by měl být u všech studentů, včetně vysokoškolských. Chceme-li, aby se naše děti opravdu v životě neztratily, dívejme se také přes plot české zahrádky. Každý středoškolák a učeň by měl mít právo strávit před koncem studia alespoň půlrok na škole v zahraničí.
Doba, kdy Česká republika konkurovala jen díky kvalitní, levné pracovní síle, je pryč. Pokud chceme v budoucnu uspět, potřebuje nejen rekonstrukci, ale také hospodářskou a kulturní renesanci státu a společnosti. Z programového prohlášení nevyplývá, že by k ní vláda měla nakročeno.
To proto, že kapitál mají jenom ti první, a ti jej neinvestují, pokud z toho nebude koukat zase zisk. Ale na kom lze ten zisk vydobýt, když lidé žijící z ruky do úst už nemají za co nakupovat, a získávat zisk na sobě samých je nesmysl? Resp. nová prac. místa vzniknout mohou, ale jen za tu cenu, že jiná zase zaniknou. Je to jako prodloužit žebřík tím, že jej dole uřízneme a nahoře nastavíme.
Analogické je to i s úsporami energií. V systému, v němž je možno libovolně stanovovat ceny, je vždy každé spotřebitelovo ušetření následováno zvýšením ceny za jednotku. A jsme zase u toho „prodlouženého“ žebříku.
S pozdravem a přáním všeho dobrého, Jiří Vyleťal
Např. tahle studie argumentuje a dokládá, že aktuální výhled ja takový, že se postupně dostáváme do světa, kde nejrůznější suroviny a fosilní paliva jsou stále vzácnější a dražší - a že země, které na nich sníží svoji závislost, tam zvýší svoji konkurenceschopnost - v tomto případě především svůj ekonomický "manévrovací prostor".
http://www.footprintnetwork.org/images/uploads
/Resource_Constraints_and_Economic_Performance.pdf
Samozřejmě, že konkurenceschopnost lze zvyšovat i na úkor obyvatel, planety, jiných zemí apod., ale co tím chci říci je, že šetření energiemi ve výsledku pomáhá celé ekonomice. A taky, že pokud bude konkurenceschopnost (pfujtafl tohle slovo) zvýšena šetřením na energii, ve výsledku by se měl snížit tlak nejen na živořní prostředí, ale i na zaměstnance.
(vtipnej překlep - nechám ho tam :-)
"Chceme-li oživit hospodářství a posílit sociální soudržnost společnosti, potřebujeme posílit každoroční přísun financí do vzdělávání na úroveň 6,5 % HDP a zvýšit platy učitelů minimálně o polovinu. Bez dobrých a motivovaných učitelů nebude úspěšná společnost."
Ne že bych se chtěl nějak zastávat vlády, ale myslím, že po týdnu důvěry chce autor celkem dost... Napsal to ten samý Ondřej Liška, který byl skoro rok a půl ministrem školství v letech 2007-2009? Jak se za tu dobu změnily platy učitelů? (u mne osobně šlo osobní o 50 % dolů; no ještě že jsem skromný a bez těch 7 kil jsem dokázal přežít)... Taky se v té době (+2 roky po) nalilo celkem dost miliard do projektů VaVPI, v podstatě aby se mohl vyvinout paralelní systém k jakžtakž fungující AV. A kolik to vytvořilo nových míst? Nemohu mluvit obecně, ale tam kde já byl, tak to dopadlo tak, že šéf, jeho paní i všichni loajální mají dnes dva úvazky a krom jednoho Bulhara, jednoho černocha a jednoho Inda (aby byla ta internacionalita) tam moc nových lidí není...
"Každý středoškolák a učeň by měl mít právo strávit před koncem studia alespoň půlrok na škole v zahraničí." - něco tomu snad brání?
Přitom např. německé univerzity zájem o naše absolventy mají - např. ve čtvrtek mě o tom ubezpečil prof. Weber z Technologického campu v Chamu.