Středeční úder zvláštních pořádkových sil Berkut na pozice demonstrantů v centru Kyjeva vystupňoval sérii násilností, které provázejí protirežimní protesty již od víkendu. Tři lidé přišli dle reportérů serveru Kyiv Post o život: dva na následky střelného zranění, jeden po pádu z výšky. Jedná se o první oběti na životech od listopadového začátku protestů.

„Všeobecně se očekávalo, že zásah přijde. Nabyly totiž účinnosti nové zákony, které kriminalizují veškeré nepovolené protesty, jejichž součástí je zábor veřejných budov či prostranství. Čekalo se také, že zásah bude tvrdý. Nepočítalo se ovšem, že policie zajde tak daleko,“ píše na kyjevském Postu redaktor Vlad Lavrov.

Jednotky Berkut napadly provizorní ležení radikálnější části demonstrantů vystavěné na Hruševského třídě, která vede okolo parlamentu a sídla vlády k slavnému Majdanu, tj. náměstí Nezávislosti. K zásahu došlo v časných ranních hodinách.

Mluvčí policie, prokuratury a vlády dosud potvrdili dvě úmrtí, avšak uvádějí, že okolnosti smrti se stále vyšetřují. Premiér Mykola Azarov a další představitelé režimu už od pondělí mluvili o demonstrantech z Hruševského třídy jako o teroristech. Provládní média vysílala záběry, na nichž protestující tlučou policisty tyčemi, hází zápalné láhve či demolují majetek.

Pozorovatelé nyní čekají, jakou reakci vyvolá smrt tří radikálních demonstrantů u ostatních protestujících. Podle některých se režimu podařilo značnou část lidí vystrašit. Dle jiných naopak dojde k další radikalizaci.

Příčiny a pozadí

Jak už zmíněno výše, středeční zásah je vyvrcholením série násilných střetů, které provázely protesty v posledních třech dnech. K prvním větším násilnostem došlo v neděli. Až několika-set-členné skupinky radikálů se pak střetávaly s policií pravidelně, vždy s několika hodinovými přestávkami.

Od neděle do úterý bylo dle údajů z ukrajinských nemocnic zraněno přes 200 lidí — více než 60 policistů a 140 demonstrantů. Dva účastníci protestů přišli o oko, jeden o ruku. Menší zranění utržilo též 30 novinářů, přičemž někteří doložili, že je policisté cíleně bili či ostřelovali gumovými projektily.

Masová média spatřují hlavní příčinu eskalace v zákonech schválených minulý čtvrtek, které de facto kriminalizují obvyklé jednání protestujících. Jak ale připomíná ukrajinský aktivista a občasný spolupracovník DR Nikolaj Širjájev, pozadí situace je složitější.

„Důvodů bylo více. Jednak je tu těch jedenáct zákonů, z nichž ty nejspornější zakazují zábory veřejných prostranství a zpřísňují tresty za ,pomluvu‘ či za propagaci ,extremismu‘, byť třeba jen na Facebooku. A jednak je tu též pocit všeobecného roztrpčení. Lidi štve, že se protestuje už od listopadu a nic se nemění (...) Krom toho je třeba připočíst policejní provokace a samozřejmě fakt, že i mezi demonstranty jsou desítky, ba stovky extrémistů a dalších blbců,“ napsal z Kyjeva Širjájev.

Ke střetům demonstrantů s policií docházelo i v předvánoční fázi protestů, například při obsazování budov kyjevského magistrátu nebo při snaze pořádkových jednotek vyklidit tábor na Majdanu. Tyto srážky však byly dílčí a větší z nich obvykle vyprovokoval postup policie.

Situace v posledních dnech připomínala spíše sled výpadů, útoků a protiakcí z obou stran. Násilníci mezi demonstranty používali zápalné láhve, tyče a dlažební kostky. Ve svém ležení si postavili dokonce funkční katapult. Policie zase nasadila ve větší míře střelce s gumovými projektily a vodní děla, a to i navzdory mrazivému počasí.

Úloha opozice

Protesty na Ukrajině začaly v půli listopadu v reakci na váhání vlády, resp. prezidenta Janukovyče s podpisem smlouvy o přistoupení k EU. Už v první polovině prosince ale získaly celkově protirežimní ráz.

I po pravoslavných Vánocích v první polovině ledna vycházely do ulic desetitisíce lidí a místy až statisíce lidí. Radikálnějších, resp. k násilí-se-uchylujících demonstrantů je nejvíce několik tisíc. Tvrdé jádro této skupiny tvoří národovečtí extrémisté a fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev.

Většina pozorovatelů v minulých dnech pochybovala, že mají lídři opozičních stran, kteří vystupovali dříve jako protestní tribuni, situaci pod kontrolou. Arsenij Jaceňuk ze strany vězněné expremiérky Tymošenkové Baťkivščyna, Vitalij Kličko z liberálního UDARu i Oleh Ťahnybok z radikální národovecké formace Svoboda opakovaně uváděli, že demonstranty uklidní, pokud režim prezidenta Viktora Janukovyče ustoupí. Namísto toho však přišlo schválení zmíněného balíčku zákonů a situace se vyhrotila.

Protesty se zatím soustředily pouze do jedné části Kyjeva, a to do tzv. vládní čtvrti. Opozici se je nepodařilo ani výrazněji rozšířit do dalších ukrajinských měst, ani vyvolat stávku, o což se několikrát pokusila. Otázkou zůstává, jak zbytek Ukrajiny zareaguje na poslední vývoj.

Další informace:

Kyiv Post Crowd swells on Hrushevskoho Street as standoff with police intensifies; three deaths reported, two from gunshot wounds (live updates)

BBC News Ukraine protests: Two people killed in Kiev clashes

Kyiv Post EuroMaidan rallies in Ukraine (Jan. 20 live updates)

Kyiv Post Activists say EuroMaidan will stay alive, but evolve with different strategies

Kyiv Post Parliament passes draconian laws with show of hands, no public notice, no public debate

RIA Novosti Demonstrators, Police in Tense Standoff in Kiev After Violence

RFE/RL Clashes Erupt At Kyiv Rally