Ukrajina si zaslouží podporu
Tomáš HalíkTomáš Halík pro Deník Referendum vysvětlil, proč se rozhodl podepsat výzvu k Marshallovu plánu pro Ukrajinu, kterou podpořilo jednaosmdesát světově známých intelektuálů.
Události na Ukrajině sleduji velmi pozorně, protože jsem v roce 2012 na Ukrajině přednášel a měl jsem možnost diskutovat s ukrajinskými disidenty a seznámit se s tamější situací.
Zejména v této době, kdy je zřejmé, že Putinovo Rusko se znovu pokouší o novou variantu Moskvou řízeného nedemokratického impéria a snaží se připoutat si bývalé satelity, je třeba podpořit úsilí demokraticky a prozápadně smýšlejících Ukrajinců ubránit se tomuto tlaku.
Zatímco v naší zemi se zejména Václavu Klausovi a jeho stoupencům podařilo v mnoha lidech vyvolat nedůvěru vůči EU a mnozí lidé podceňují nebezpečí dnešního Ruska, ukrajinští demokraté si velice váží šance, kterou nabízí členství ve společenství států, založeném na respektu k evropským hodnotám.
Proto si také Ukrajina zaslouží, aby Západ a konkrétně EU vyšly tomuto úsilí všemožně vstříc. Proto jsem na pracovním setkání evropských intelektuálů s José M. Barroso v Miláně v prosinci minulého roku inicioval a spolu s druhým zástupcem ČR na tomto jednání, Tomášem Sedláčkem, podepsal petici na podporu demonstrantů v Kyjevě.
Když mne nyní můj kolega a přítel profesor Cassanova z Georgetown University ve Washingtonu požádal o podporu dalšího podobného dokumentu, ani okamžik jsem neváhal.
Respektu ke krajině, včetně té městské, daného jejím dlouhodobým hospodářským i kulturním využíváním.
Veřejně dostupného vzdělání až do nejvyšších pater univerzit.
Veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.
Státem podporovaných kulturních a vědeckých instituce jako jsou knihovny, muzea, galerie, archivy, vědecké ústavy a akademie, vázaných povinnostmi vůči veřejnosti
Podpory umění jako je film, divadlo a literatura, památková péče
Ale také: závazných pravidel hospodářského fungování země včetně výběru a přerozdělení daní
Prostupných hranic
Práva na spravedlivý soudní proces
Svobodných volebya dalších demokratických nástrojů fungování státu
Rovnoprávnosti menšin, pohlaví a dětí, dostupnost zdravotní péče.
A nakonec, bez ohledu na to, že píšu pod článek Tomáše Halíka a s přesvědčením, že i v tomto se s ním shodnu - sekulárního státu.
Nemusíme se hned začít hádat o to, co z toho v EU nebo u nás nefunguje dostatečně nebo funguje špatně, jde o to, že je to nějak zakotveno a že Ukrajinci, zejména asi ti ze západní Ukrajiny, cítí, že závazné nastolení evropských hodnot by jim zlepšilo život osobní i občanský. Na své podzimní cestě na Ukrajinu jsem slyšela od lidí, kteří tam pracují v kultuře i normálně podnikají, že nejhorší je ten život bez pravidel, ta několikerá zóna, v níž se odehrává hospodářský život země, ten totální nezájem nejvyšších představitelů státu o veřejnost. A také velice špatně nesou své postavení podřadných námezdních sil, včetně toho, že na Ukrajině jsou obyvatelé ostatních evropských zemí vítáni, zatímco Ukrajinci potřebují do EU víza.
Jistěže EU není samospasitelná a nepřinese žádnému státu automaticky vše, po čem jeho obyvatelé touží, ale ty evropské hodnoty přinejmenším znamenají vymahatelnost pravidel a větší životní jistotu i důstojnost.
V čem se tato mnou nesoustavně z paměti vylovená pravidla liší od pravidel v Rusku z hlavy nevím, od těch amerických třeba tím, že instituci veřejnoprávních médií tam nemají a také zdravotní péče je tam založená na jiných principech.
Pokud z Ukrajiny zní autentický hlas, volající po kooperaci s Evropskou unií, nevidím důvod, proč by ten hlas neměl být podpořen.
Obyčejný Ukrajinec se samozřejmě neliší od obyčejného občana kdekoliv jinde, kde má smysl slovo občan. Proti obyvateli západní Evropy nebo i Ruska si ale připadá jako podřadný chudák a chce-li se z tohoto stavu pozvednout, vidí větší šanci ve spojení s Evropskou unií než s Ruskem. To mi připadá dost pochopitelné.