Tuplované dno
Karel MuškaPolitika a zdravotnictví mají jeden společný bod, v němž se obě oblasti potkaly. Převládá mínění, že úroveň tuzemských věcí veřejných dosáhla samého dna. Prezident České lékařské komory Milan Kubek je přesvědčen, že totéž potkalo i resort zdravotnický.
V čase panování premiéra Mirka Topolánka naše politika sjela výtahem do suterénu. V oné době jsme získali nové atributy. Jen namátkou: ztopořený prostředníček (Topolánek, Kalousek), nábojnice v obálkách (při prezidentské volbě 2008) a výhružky, že někdo půjde „bučet“ (tamtéž). Nezapomeňme ani na kopání do aut novinářů a napadení fotografa (oboje Topolánek). Kvalita čtvrté cenové skupiny.
Hulvátský Topolánek a někteří jeho zdární žáci sice z politiky zmizeli, což dávalo naději na jistou konsolidaci, přišel však kabinet Petra Nečase. A v soužití trojkoalice ODS, TOP 09 a VV (později salónní spolek LIDEM) vidět jsme mohli, kterak vládnou spolu strany, jež se navzájem nenávidí.
Vraťme se poklusem po dně veřejného mínění k českému zdravotnictví, jež má tu smůlu, že kleslo až sem. Příčin hledejme několik. Za prvé udělal docent Heger v jeho čele vše pro to, aby si udržel svoji židli a nezkřížil kordy se stranickým kolegou, ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Zadruhé Leoš Heger nečinně přihlížel, že čtyři roky se nevalorizovala platba za státní pojištěnce.
Zvyšovat platby za pojištěnce považuji za šílenství. Už teď jsou platby nesmyslné a lékaři si vymýšlí a nutí pacienty do výkonů, které mají za cíl jen zvýšení příjmů zdravotnických zařízení.
Přitom se v nemocnicích nakupují nesmyslné přístroje a realizují předražené investice. Lékaři drží s vedením basu a pak se diví, že není na platy. Nejprve by si měli udělat pořádek v institucích, pak se naučit něco o moderní medicině vstřícné k pacientům a pak - za pár let- by možná mohli dostat i více prostředků z veřejných zdrojů.