Jak deprivatizovat společnost
Tomáš TožičkaPrivatizace veřejných služeb nás zavedla na scestí, které působí škody v hospodářství i na lidských životech. Je třeba racionálně vrátit služby pod veřejnou kontrolu.
Z dosavadních poznatků a studií je zřejmé, že privatizace a privátní vlastnictví veřejných služeb selhává v plnění svých základních povinností. Tedy zajištění veřejné služby ve prospěch obyvatel. Navíc není schopno dobře pečovat o obecné vlastnictví. Proto je nezbytné zajistit, aby veřejné služby byly provozovány pod veřejnou kontrolou ve prospěch společnosti.
Nejprve bychom si měli říci, co vlastně za veřejnou službu považujeme a co již ne. Do veřejných služeb zahrnuji již zmíněnou energetiku, vodohospodářství, zdravotnictví, školství. Na mých přednáškách na toto téma se lidé ptají, zda sem spadají i finanční služby. Domnívám se, že nezbytně ano. Spořitelní, úvěrové a pojišťovací služby jsou nepostradatelné pro rozvoj malého a středního podnikání a i pro rozvoj regionů. A to opět nikdy nebyly schopny zajistit velké finanční domy. Proto také v mnoha zemích již od devatenáctého století vznikaly v Evropě a USA komunální a družstevní banky. Jejich cílem nebyl profit, ale zajištění služeb obyvatelům a místní rozvoj. Tragédii českého diskursu ovšem ukazuje nedovzdělanost současných ekonomů — příkladem je člen vládního NERVu Tomáš Sedláček, který v diskusi s Ilonou Švihlíkovou přiznal, že o existenci komunálních bank nemá tušení. A to přesto, že v době následující po krizi byly často dávány za vzor správného hospodaření, protože je katastrofa privátních bank nepostihla...
Je ovšem třeba si uvědomit technologickou determinaci veřejných služeb. S rozvojem technologií a úrovní jejich ovládání se mění i důležitost veřejné kontroly. S nástupem internetu se mohlo zdát, že komunikace získala svobodu, jako nikdy před tím. Bez tlaku veřejnosti ovšem i zde se institucionální a privátní vlastníci snaží uplatnit svou moc a ovládnout toto médium ve svůj prospěch. Vývoj moderních zdrojů energie umožňuje obrovskou energetickou a tím i politickou nezávislost a proto jsme svědky snah o jejich diskreditaci.
Protože privatizace a oligopolizace veřejných služeb v rukou kapitálu a netransparentních státních institucí vede k soustavnému zhoršování kvality i dostupnosti veřejných služeb, je nezbytné je opět dostat pod veřejnou kontrolu. Veřejná správa a kontrola ovšem neznamená v tomto případě řízení politiky či úředníky — jakkoli může takto fungovat v případě, kdy stát funguje skutečně v zájmu obyvatel a nikoli jen partokraciae a úřednického establishmentu.
Při správě obecného majetku a veřejných služeb se totiž ukazuje, že institucionální vlastník či privátní vlastník se mnohdy zase tak moc neliší. Stát a jeho instituce musí být především garantem toho, že veřejná služba je skutečně provozována k obecnému prospěchu a její nezávislá veřejná správa a kontrola je garantována.
Nástroje deprivatizace
Možností, jak dosáhnout deprivatizace společnosti je mnoho. Podívejme na některé základní.
Základním nástrojem musí být zákonná úprava podmínek provozování veřejné služby. Je třeba legislativně vymezit veřejnou prospěšnost — všeužitečnost — služeb. Tyto zákony musí zajistit, pevné podmínky pro provozování veřejné služby. Tzn. že ji musí ve vymezeném teritoriu provozovat pro všechny, za stejnou cenu pro stejný typ uživatele, zajistit její plnou dostupnost pro každého občana a to za přiměřenou cenu. Musí pečovat o svěřenou infrastrukturu a rozvíjet ji. Outsoursing činností souvisejících s touto službou není možný.
Podle odhadů vědců bude přírůstek obyvatel Afriky vzhledem k porodnosti, místním tradicím atd., činit v tomto století 2 mld (OSN) až 17 miliard lidí (britští vědci z Královské Akademie).
Jak známo, už teď jsou obrovské regiony v Africe zcela odkázány na dodávky pitné vody a potravin.
Zároveň je zdokumentováno, že značná část afričanů přemýšlí o emigraci. 60% z nich by šlo do Evropy.
Příliv stovek milionů Afričanů v krátkém čase jednoho století by ale, upřímně, uvrhl Evropu do chaosu. Probudí se běsi nacionalismu, rasismu, náboženské nesnášenlivosti...
Na druhou stranu byly nyní v Africe nalezeny obrovské zásoby kvalitní vody. Obrovské, nikoli nekonečné.
Pro celý svět a pro Evropu je do budoucna nesmírně důležité, aby afričané převzali odpovědnost do svých rukou - tato voda nesmí být vyplýtvána na nesmysly, na zavlažování golfových greenů apod.
Je nutné s ní šetřit a udržet ji v krajině.
Bohužel není díky hloubce, ve které je uložena (cca 250m), dostupná pro čerpadla farmářů či obcí.
K zásobám se dostanou pouze těžaři.
A já zlatokopům nevěřím ani nos mezi očima, natož že budou tyto zdroje využívány hospodárně a budou pod obecní kontrolou.
Navíc leží pod územím mnoha států, což situaci dále komplikuje.
A tak se ptám:
Stará se někdo v ČR o vodu v Africe?
Snažíme se přesvědčit EU, potažmo OSN, aby bylo čerpání a využívání této vody pod mezinárodní kontrolou?
Nebo budeme jen tak čekat, jak to celé dopadne a jak se to vyvrbí?
Letos se bude zdražovat skoro o pět procent a asi netřeba říkat, jak jsou z toho všichni šťastní. Není to jediné zdražení za poslední dobu a asi ani poslední. Upozorňuji, že ve Švýcarsku je podstatně menší inflace než v Česku.
Pro představu: za jednosměrný lístek Zürich -> Chur bez slevy zaplatíte 38 CHF, tedy 810 CZK. Vzdálenost je o něco větší než z Ostravy do Olomouce, a pokud jsem správně hledal, to se dá s ČD dojet za nějakých 110 korun. Ano, ve Švýcarsku jsou vyšší platy, ale nikoliv 8x (tak 5x). Rozdíl pro zpáteční jízdenku je ještě větší, protože ta švýcarská stojí jednoduše dvojnásobek (ani ten ušetřený papír vám nesleví), zatímco v Čechách existují zpáteční slevy, kam moje paměť sahá.
Ne že by SBB žádné slevové programy nenabízela, ale cestujícím, kteří pendlují jenom z/do práce (na což mám místní abo) a jinak jezdí málo, se žádná nevyplatí.
Přiznávám, že můj dojem z kvality vlaků ve švýcarsku je obecně vyšší než v česku, s výjimkou mých nedávných jízd s regioJet. Ale ceny vybavení jsou mezinárodní, takže když operujete s několikrát vyšším obratem, jste ve výhodě. Místní kritici za přílišnou drahotou vidí přebujelou zaměstnanost, zbytečně drahé zakázky a takové ty klasické věci. Jenže konkurence není, takže co už. Těm, pro které auto není alternativa (a poplatky za silnice se naštěstí zvyšují ještě více), nezbývá než platit.
Navíc, pan Tožička píše "veřejné", ale myslí "státní". Já mám v tento stát hluboikou nedůvěru, a svého autobusového dopravce (a už vůbec ne svou spořitelnu !) bych žádnému Rathovi ani Dalíkovi zpátky nedával.
Pokud jde o RegioJet, který provozuje jednu trať, nepovažuji ho za zázrak. Expres ČD s jídelákem mi je sympatičtější. Ovšem ČD je neefektivní státní oligopol, který je protkán korupcí a politickými zájmy - podobně jako ČEZ.
Pokud jde o zubaře je to klasická ukázka selhání soukromého sektoru. Je to vidět na kvalitě zubů CELÉ populace, ne těch, kteří si to mohou dovolit. Pro středně příjmové rodiny s více dětmi je zubařská péče takřka nedostupný luxus.
Pokud někdo chce něco kritizovat, měl by se naučit číst psaný text. To, že se to neučí ani na humanitních, natož pak na technických školách není omluvou!
V článku rozlišuji vlastnictví pod veřejnou kontrolou a institucionální či privátní. Říkám, že mezi státem a privátem není mnohdy rozdíl ve špatné správě. Řešení - na základě zkušeností - vidím ve veřejné kontrole. A ta, jak opět píši v článku - opět na základě zkušeností, je možná ve státních i privátních firmách. Je ještě ovšem možné družstevní vlastnictví, či akciové vlastnictví zaměstnanců.
Bagatelizovat nespokojenost cestujících s výší cen mi ale vzhledem k vašemu odmítání privátních poskytovatelů přijde jako podivně schizofrenní postoj. Já myslel, že o tohle vám jde - aby byla služba cenově dostupná široké veřejnosti. Nebo nevadí, že to bude drahé, hlavně když se na tom nenapakuje žádný kapitalistický zmetek?
"Říkám, že mezi státem a privátem není mnohdy rozdíl ve špatné správě. Řešení - na základě zkušeností - vidím ve veřejné kontrole. A ta, jak opět píši v článku - opět na základě zkušeností, je možná ve státních i privátních firmách. Je ještě ovšem možné družstevní vlastnictví, či akciové vlastnictví zaměstnanců."
Ano, to všechno je pravda. Chybí vám tam ale jedna možnost, a sice že pokud je privátní firma v konkurenčním prostředí, nic z toho není nutné, protože špatně spravovanou firmu konkurence jednoduše převálcuje a přijde na buben.
Řeknu to jinak: pro veřejnost je *mnohem* jednodušší volit mezi nabídkami tu nejkvalitnější, než se v rámci "veřejné kontroly" zabývat nějakými auditními zprávami.
Když nemáte srovnání, nedokážete jednoduše říct, zda je cena služby přiměřená nebo ne. To vyžaduje určitou analýzu nákladů a na to stejně přesahuje ochotu či možnosti většiny veřejnosti.
A takové už nejsou? Já myslím, že jsem přesně k takové zubařce v Praze chodil, než jsme se přestěhovali do Švýcarska. A už tam nikdy nepůjdu. Můj místní zubař prohlásil, že tolik zmršených plomb pohromadě ještě nikdy neviděl (a ujistil mě, že kaz pod plombou je chyba zubaře) a rovněž mi doporučil, abych se své někdejší pražské zubařce vyhýbal obloukem. Prohlásil, že mi spraví i pravou dolní šestku, se kterou jsem měl v Praze skoro permanentní problémy dva roky a když se pod ní dva měsíce před naším stěhováním udělala píštěl, zubařka mi řekla, že se to musí vytrhnout. Asi dobře, že jsem to neudělal, protože můj nový zubař ji spravil (a dost se přitom nadřel) a zatím drží (klepám na stůl). Sice se mi nad výsledným účtem (normální pojištění se na zubaře nevztahuje a to připojištění mi nepřijde moc výhodné) protočily panenky (~1.5-měsíční nájem), ale pokud to vydrží, určitě to nebyly vyhozené peníze.
Co se týká vašeho tvrzení "že pokud je privátní firma v konkurenčním prostředí, nic z toho není nutné, protože špatně spravovanou firmu konkurence jednoduše převálcuje a přijde na buben." pobavil jste mě více, než pan Konvalinka. Takováto tvrzení mívaly úspěch v 90tých letech, v době, kdy lidé věřili bajkám o tom, že důchodci budou každý rok jezdit k moři za dividendy z kuponové privatizace. Konkurence převálcovávají přece firmy hlavně z jiných důvodů, nejdál u nás dojde ten, kdo se poslední pozvrací. A kdyby platilo " pro veřejnost je *mnohem* jednodušší volit mezi nabídkami tu nejkvalitnější, než se v rámci "veřejné kontroly" zabývat nějakými auditními zprávami.", tak by u nás nebyly nejdražší a zároveň nejhorší dálnice v Evropě, tunely Blanka a nekonečně mnoho dalších "tunelů" při státních zakázkách. Nepište mi prosím o tom, že tohle se dá vyřešit, protože menší práci a riziko by vám přinesla vámi zavrhovaná analýza nákladů.
Neodpustím si ocitovat vám zlomyslně pana Tožičku: "Pokud někdo chce něco kritizovat, měl by se naučit číst psaný text. !
Já jsem bezpochyby nikde nevyzdvihoval porevoluční zubaře, jak píšete. Mého švýcarského zubaře můžete těžko nazvat porevolučním :)
Ale k věci: co je dražší, nemusí být lepší, jak pravila výše moje maminka, o tom není pochyb. Podstatné je, jak už jsem několikrát zmiňoval, co proti tomu můžu dělat. Když budu mít dojem, že můj zubař umí hlavně vypisovat složenky, najdu si jednoduše jiného. To samozřejmě můžete udělat i vy, takže v tom není až takový rozdíl, až na to, že co jsem slyšel, tak zubaři ochotní pracovat "na pojišťovnu" se poslední dobou v Česku špatně hledají. Možná by bylo nejlepší se zeptat jich, co jim na tom vadí. Nějaké stížnosti v tomhle směru už jsem zaslechl.
Těší mě, že jsem vás tvrzením o konkurenci pobavil. V 90tých letech mě zajímaly jiné věci než jakoékoliv bajky o důchodcích, ale nepochybuji, že toto tvrzení tehdy mělo úspěch, neboť je pravdivé a při vhodné definici "konkurenčního prostředí" téměř tautologické. Háček je, samozřejmě, v tom, že vytvořit a udržet takové ideální konkurenční prostředí není nic jednoduchého. Klausovské návody, jako že stačí všechno deregulovat a bude dokonalý trh, jsou pochopitelně zcela nedostatečné.
" pro veřejnost je *mnohem* jednodušší volit mezi nabídkami tu nejkvalitnější, než se v rámci "veřejné kontroly" zabývat nějakými auditními zprávami."
Do téhle věty jste si evidentně něco přidal, jinak vaše polemika s ní nedává smysl. Skutečnost, že je jednodušší vyzkoušet a srovnat, než auditovat a analyzovat, je snad očividná. Nic o tom, že výsledek musí být nutně lepší, se tam nepíše - pokud tomu nevěříte, http://cs.wiktionary.org/wiki/jednoduch%C3%BD
Skutečnost, že u nás jsou zakázky šité na míru, skutečná konkurence je vyštípána a místo toho se rozmáhá pseudokonkurence nastrčených firem s předem dohodnutými nabídkami, je už víceméně obecně známá. To ale není důsledek tržní konkurence, nýbrž její absence.
Na závěr, proč by zubař měl pracovat "na pojišťovnu", když si jinak vydělá daleko více? Já jsem si sice levného zubaře našel, ale jak tohle řeší třeba imobilní důchodci v místě, kde se takový nevyskytuje, toť je otázka. A přímo ta nejdůležitější, neboť nejkvalitnější není systém, který umožní několika jedincům získat nezměrné bohatství, ale ten, který zajistí kvalitní život většině obyvatel, s péčí o nemocné a staré. Ti důchodci, kteří v Praze demonstrovali, to nedělali z rozežranosti, tomu věřte.
Mýlite se, že konstrukce, které vycházejí z idealizovaných předpokladů, v reálu nutně nefungují. Jen *nefungují ideálně*. Příkladů najdete kolem sebe nespočet, od fyziky přes software až po sociální vědy, stačí otevřít oči.
Česká synonyma k "auditovat a analyzovat" jsou "prověřovat a provádět rozbor". Pokud si myslíte, že jde o identické pojmy s "vyzkoušet a srovnat", tak se asi nedohodneme, neboť zřejmě mluvíme každý jiným jazykem.
Ale proč si český zubař vydělá daleko více, když neuzavírá smlouvy se zdravotními pojišťovnami? Pojišťovny jsou tu přece od toho, aby za klienta zaplatily. Pokud by to dělaly dobře (což zřejmě nedělají), neměli by s tím zubaři problém. A jsme zpět u toho institucionálního vlastnictví a veřejné kontroly :) Kolik procent veřejnosti zajímají vztahy mezi pojišťovnami a zubaři?
Zajímat se zjevně začnou až tehdy, když je zubaři začnou odmítat. Já se upřímně přiznám, že mě to nikdy naprosto netankovalo. Až tahání peněz z vlastní kapsy mě přinutilo se zajímat o povahu zákroků, levnější či spolehlivější alternativy a tak dále. A nevěřím, že většina lidí je jiná, jen tu kapsu má každý jinak hlubokou.
Moje informace o demonstracích v Česku jsou sice povrchní, ale pokud vím, důchodci demonstrovali jednoduše proto, že se (oprávněně) obávají zhoršení životní úrovně.
A ze stejného důvodu, jen zaměřeného na jiný časový horizont, většina mých vrstevníků před pár lety volila pravicové strany (a mnozí je budou volit zas). Nevěříte? Zeptejte se :)
Máte pravdu, víra není nutně náboženská záležitost, ale pokud je tomu tak, tak pak z logiky jazyka totéž platí pro pojem bezvěrec, není-liž pravda? :-D
Takže vám přeju stejně pěkný pátek jako ten můj. Pokud má náhodou maminka pravdu, a považujete mě za mizerného neoliberála, povolám si vás jako svědka, až se zas budu hádat s panem Konvalinkou.
PS. Dělám si srandu :)