Několik let se u nás mluví o platbách za výkony sdružené do jednotlivých případů — o systému DRG (Diagnosis Related Groups — cíleně sdružených skupin diagnóz či výkonů), který nahradí neflexibilní paušální platby.

Za tento systém a jeho zavádění do praxe pojišťoven a zdravotnických zařízení ministerstvo od roku 2006 zaplatilo stamiliony korun. Bohužel se stále v praxi jedná pouze o nedokonalý, nedokončený a nepoužitelný pokus o překlad jedné z verzí DRG systému, který je běžně využíván v USA a jiných zemích.

Pokud by mělo platit, že systém nastaví stejnou platbu za stejný výkon pro všechna zdravotnická zařízení poskytující akutní lůžkovou péči bez výjimky, pak by se jednalo o účelně investované peníze. Jenomže systém není využíván a ani nastaven v případě následné lůžkové péče všech typů — léčebny dlouhodobě nemocných, ošetřovatelská lůžka, rehabilitace, psychiatrické a jiné ústavy a celé spektrum péče ambulantní, jak v nemocnicích, tak v samostatných ambulancích.

Praktické zkušenosti posledních let bohužel ukazují, že zřejmě není v zájmu nikoho, aby jednotný systém stejné výše úhrady byl zaveden. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že usilovně pracuje na zavedení jednotných plateb. Jednotlivé zdravotní pojišťovny však vytrvale upřednostňují tak zvaný „individuální“ přístup k jednotlivým zdravotnickým zařízením, zejména vůči lůžkovým zařízením akutní i následné péče.

Nemohou přece připustit, že by všichni dostali zaplaceno stejně, lobistické zájmy by pak nebylo možné prosazovat. A i když existuje systém DRG s jednotnými váhami podle diagnóz, a ne podle zařízení, tak různým zařízením vypočítávají platby podle různých základních sazeb — tedy zcela mimo základní princip uplatňování DRG systému úhrad.

Aby to nebylo málo, tak některým nemocnicím pojišťovny platí tak zvané balíčkové dohodnuté ceny za výkony. Základní sazby DRG a balíčkové ceny se pochopitelně liší podle jednotlivých nemocnic a „kvality vztahů“ mezi nemocnicemi a pojišťovnami. Samozřejmě, pro úhrady existuje právní rámec v podobě tzv. úhradové vyhlášky, kterou vydává ministerstvo, a podle které se postupuje v případě nedohody mezi pojišťovnami a nemocnicemi.

Ovšem úhradová vyhláška se za několik let tak zkomplikovala, že se dnes nemocnice ani pojišťovny neobjedou bez nákladného hardwarového i softwarového vybavení za stamiliony korun, aby se mohly dopočítat, kolik že vlastně peněz pojišťovny vyplatí a nemocnice dostanou.