Potřebujeme českou státní banku?

Věra Svobodová

Vytvoření universální české banky, v níž má rozhodující roli stát, by bylo v souladu s praxí, která existuje v řadě zemí Evropské unie. Jedná se o proveditelný a účelný projekt, který by posílil roli státu v českém bankovním sektoru.

Záměr vytvořit silnou universální českou státní banku vyvolal rozporné reakce. V odborné veřejnosti se setkal jak s podporou, tak s kritikou a odmítáním.

Je účelné zamyslet se nad tímto záměrem z hlediska jeho proveditelnosti a smysluplnosti v kontextu ekonomické politiky České republiky a současného vývoje evropského bankovnictví.

1.Charakteristika českého bankovního sektoru

V českém bankovním sektoru dominují zahraniční vlastníci, kteří kontrolují více než 95 % aktiv. Soukromé komerční banky universálního typu, které poskytující služby korporátního a retailového bankovnictví, jsou zaměřené na tvorbu zisku.

Podle posledních informací České bankovní asociace (k 30. 6. 2013) v České republice funguje čtyřicet pět bank se 40 159 zaměstnanci, 4363 bankomaty a 2102 bankovními pobočkami. Denně se realizuje 2 022 329 bankovních transakcí (rok 2012).

Čistý zisk bankovního sektoru činil v roce 2012 celkem 64,4 mld. Kč. Daň z příjmu právnických osob v roce 2012 činila 12,35 mld. Kč, což představovalo 10,25 % celkového příjmu z tohoto typu daně. Banky se v roce 2011 podílely 2,77 % na hrubém domácím produktu.

Dominantní postavení na českém bankovním trhu mají tři universální banky, které jsou pobočkami evropských bank, a to rakouské Erste Bank (Česká spořitelna), belgické KBC Bank (ČSOB) a francouzské Société Générale (Komerční banka). České pobočky těchto evropských bank vytvořily v ČR významné a vlivné finanční skupiny.

V těchto třech bankovních skupinách v roce 2012 pracovalo 27 430 zaměstnanců, základní kapitál činil 39,3 mld. Kč, čistý zisk 45,9 mld. Kč. Měly celkem přes 9,3 milionu klientů.

Velké banky v České republice jsou často kritizovány za příliš vysoké poplatky a skromné zhodnocení peněz na spořících účtech. Mnozí klienti, zejména malí a střední podnikatelé, si stěžují na malou ochotu bank poskytovat úvěry.

Přes tři sta tisíc klientů chce, aby jim banky vrátily poplatky za vedení úvěrových a hypotečních účtů. Několikaměsíční spory klientů a bank o vrácení poplatků přinášejí první výsledky. Většina bank začíná ustupovat od poplatků za vedení úvěrových účtů i hypoték.

Tyto poměry do určité míry vysvětlují, proč se v posledním období v ČR začínají prosazovat malé banky. Pětice malých bank měla koncem roku 2012 skoro milion klientů: Air Bank — 100 tisíc, Equa Banka - 35 tisíc, Fio banka - 235 tisíc, mBank — 450 tisíc, Zuno — 155 tisíc.

Klienty nových bank lákají lepší služby, účty bez poplatků a lepší zhodnocení peněz na spořicích účtech. Nejvíce klientů ubírají malé banky třem největším bankám - České spořitelně, ČSOB a Komerční bance.

Podle údajů Air Bank přešly více než tři čtvrtiny klientů od tří největších bank: 35 % od České spořitelny, 22 % od ČSOB a 20 % od Komerční banky. Podobná situace je i v ostatních bankách. Například do Equa banky přešlo z velké trojky 70 % nových klientů, do Fio banky 60 %.

Český stát nemůže poměry na bankovním trhu ovlivnit s ohledem na malý vlastnický podíl v bankovním sektoru. Na rozdíl od ostatních sektorů, například energetiky, dopravy, zemědělství, zdravotnictví či obrany má omezené možnosti využívat bankovní sektor k podpoře své ekonomické politiky.

×