Všimli jste si také? Média jsou přeplněna osobnostmi. Zvláště z těch hodně pestrobarevných stránek se dozvídáme názory televizních herců, zpěváků, sportovců, bavičů, jejich manželek, milenek a dětí. To všechno jsou osobnosti. Lidé, kteří něco znamenají a mají názory. Osobnosti jsou populární, můžete třeba spolu s ostatními hlasovat, který moderátor umí lépe předčítat text před kamerou, jemu/jí pak zvýší plat.

Může být i problematická osobnost, jako například politik nebo „kontroverzní podnikatel“. V Česku je občas těžké rozeznat, kdo je kdo. Nebo jistý pán, který možná otrávil manželku a dceru na cizokrajné dovolené. Alespoň jednou týdně nám přičinliví televizní zpravodajci přinesou jeho nové eskapády. Až se naučí psát knihy jako uprchlík Krejčíř, vydělá majlant.

Vrcholem v pyramidě osobností jsou celebrity. To jsou ty osobnosti, které prodávají náklad novin nejlépe, popřípadě úžasně zvyšují sledovanost. Stát se sledovanou celebritou není lehké, ale někdy stačí málo, třeba podpírat jinou, postarší problematickou celebritu při cestě na ples, anebo se poprat o Ivetu a stále na někoho podávat trestní oznámení.

Většina lidí ale musí pro postavení celebrity provádět odpudivější věci, něco jako překusovat žížaly či žvýkat střevlíky, kteří za nic nemůžou. Nebo vydražit na afterparty střevíček, vypít z něj šampaňské a potom zvracet do bazénu. Článek s barevnými fotografiemi vás pak nemine.

Být politikem a zároveň k tomu celebritou je asi vůbec nejtěžší. Patrně proto, že vymetání večírků a provádění alotrií na veřejnosti spolehlivě zajistí, že politikem být přestanete. Každopádně však stále zůstanete v mediálním povědomí jako osobnost, tedy člověk - s nadáním k dobru i zlu, jak říkával nebožtík Erich Fromm.