Tunelový komplex Blanka není jen velký tunel na peníze, které Praha už nemá nebo nechce platit. Je to především ilegální stavba, která se neměla nikdy stavět. Blanka byla od začátku černou stavbou, a to ještě z jiného důvodu, než kterým argumentuje primátor Tomáš Hudeček.

U tohoto mamutího komplexu nebylo totiž nikdy provedeno posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). A to přesto, že zákon o posouzení vlivu na životní prostředí je součástí našeho právního řádu od roku 1992 a že se na nás od vstupu do Evropské unie vztahuje závazná unijní legislativa o EIA.

Blanka sestává ze souboru více než dvaceti sedmi dílčích staveb - nový most v Troji například je jen jednou z nich. Každá by sama o sobě měla či má být podle zákona posouzena z hlediska vlivu na životní prostředí, a co je důležité, má se tak stát za účasti veřejnosti.

Zdá se to neuvěřitelné, ale nikdy nebyl zkoumán, doložen a posouzen dopad tunelového komplexu Blanka, jedné z největších veřejných staveb v ČR, na životní prostředí a na zdraví lidí. Vedení města za primátora Pavla Béma přitom Blanku velmi agresivně protlačovalo s tím, že má údajně zlepšit kvalitu života Pražanů.

Toto tvrzení však Bémův magistrát, investor ani stavebník nedoložil jedinou studií, žádnými vědeckými čísly, která by demonstrovala výsledné zlepšení kvality ovzduší, snížení prašnosti, hlučnosti či nemocnosti obyvatel. Blance padlo za oběť bez EIA přes tisíc stromů, mezi nimi mnoho staletých velikánů.

Stavba byla bezohledně prosazena za použití demagogické argumentace, obcházení zákonů a klamání občanů i UNESCO, které Prahu vede na seznamu světového kulturního dědictví. Strany, které byly na stavbě Blanky zainteresovány, se nezdráhaly zinscenovat i rafinované akce, které měly od stavby odpoutat pozornost a umožnit její nerušené zahájení.

Kaplického „blob“ na Letné jako kouřová clona