O odvádění pozornosti…

Andrea Cerqueirová

V médiích je mnohem větší důraz kladen na to, co se přímo nebo vůbec nedotýká života většiny lidí. Dokola se tak omílá někdejší indispozice Miloše Zemana u korunovačních klenotů, než aby se řešilo, že v ČR žije až milion lidí pod hranicí chudoby.

Jedna lidová moudrost sice praví, že „život je neustálé odvádění pozornosti, jež nedovolí ani, abychom si uvědomili, od čeho to odvádí“, v politice ale platí, že ti, kteří pozornost odvádějí, vědí velmi dobře, z jakého důvodu tak činí. Lidé mohou na chvíli zapomenout, co je opravdu tíží, a nechat se kolíbat zástupným „problémem“.

Při neblahé sociální zkušenosti na to ale mnozí slyšet přestávají - a pak se může stát, že svůj hlas odevzdají někomu, jako je uřvaný hlinkovec - nový župan banskobystrického kraje Marian Kotleba. Mají totiž pocit, že jejich problémy politici prostě neřeší, ve veřejném prostoru se totiž řeší něco, co s realitou nemá mnoho společného.

Strategie odvádění pozornosti může být proto ve svém důsledku nebezpečná. Popsaná byla již mnohokrát. Jeden z nejvýznamnějších světových vědců Noam Chomsky uvedl, že „základním elementem sociální kontroly je strategie rozptylování veřejné pozornosti od důležitých otázek a změn řízených našimi politickými a ekonomickými elitami za použití technik zaplavujících veřejnost nepřetržitým odváděním pozornosti a bezvýznamnými informacemi“.

×