Minulý víkend jsem pobýval na Slovensku v Banskobystrickém kraji, kde zrovna probíhalo druhé kolo přímé volby župana. Zástupci územní správy tam probírali postup neonacisty Mariana Kotleby z prvního kola jako raritní událost, ale příliš nevěřili, že by mohl nějak ohrozit favorita z vládnoucí strany SMER Vladimíra Maňku.

Vždyť jeho náskok byl značný a k vítězství už v prvním kole mu chybělo jen pár hlasů. Jak se stalo, že na červené mapě Slovenska je nyní nevábná hnědá skvrna?

V neděli ráno po sečtení hlasů se zjistilo, že s ohledem na nízkou volební účast stačilo kontroverznímu Kotlebovi na zvolení hlavou VÚC pouhých sedmdesát jedna tisíc hlasů z 530 tisíc oprávněných voličů. Možná to vede k otázkám na smysl takového volebního systému, kdy o vítězství rozhodne třeba jen třináct procent voličů.

Co je však hlavní, že lidé ze sedmdesáti pěti procent nepřišli k volbám, protože přestali věřit „civilizovaným“ politikům, lhostejno zda zprava či zleva. Nepřišli ani místní Romové, kterých je v tomto kraji patnáct procent populace a na které Kotleba nevybíravě útočil.