Erazim Kohák dotáhl s Jakubem Trnkou do závěrečné podoby mimořádné číslo Filosofického časopisu, obsahující nástin vývoje odborné filosofie v češtině s důrazem na filosofii druhé poloviny 20. století, což je údobí nejméně známé.

Chtěli zjevně vyplnit mezeru, která byla mezi 1948 a 1989 přísněji či volněji vyhrazena „marxismu-leninismu a vědeckému komunismu“.

Vezmete-li sborník obsahující dvacítku textů do ruky, polaskáte nejen krásnou vázanou knihu, která bude sloužit jistě jako učebnice na humanitně zaměřených školách, ale i těm, pro které je přemýšlení o otázkách přesahujících každodenní shon životní potřebou.

Dílo je rozčleněné do čtyř oddílů:

I.O smysl české filosofie,

II.Filosofie době navzdory,

III.Reformní filosofie „ve strukturách“,

VI.Filosofie na prahu doby porevoluční.

Zrodila-li se na konferenci v listopadu 2011 idea sborníku, konečné dílo myšlenku naplnilo.

Autoři vlastně poprvé pokrývají systematicky vývoj české filosofie druhé půlky dvacátého století. Nepochybuji o tom, že po knize sáhnou nejen laici, jako jsem já, ale že knihu si přečtou hlavně učitelé, kteří mají v úmyslu, ať už ve vyšších ročnících střední školy nebo některých semestrech školy vysoké zaměřit výuku tímto směrem.

Hledání české filosofie je důkazem, že obor v  našich zemích žije a vzkvétá. Poděkování patří všem, kteří se o knihu zasloužili.