Moderní dějiny Polska znají nemálo významných mužů i žen. Jen o několika z nich však lze říci, že kdyby jich nebylo, řeka dějinných událostí by tekla jinudy.

Tadeuz Mazowiecki, který v neděli 28. října zemřel, propojuje svým osudem a zejména svým činným vkladem většinu podstatných událostí v Polsku od roku 1948. Narodil se v roce 1927, je tedy vrstevníkem - vybereme tři velmi různé osobnosti - Jaroslava Šabaty, papeže Benedikta XVI., Leszka Kołakowského. K širokému životnímu záběru Mazowieckého tyto tři osobnosti samozřejmě také patří.

V padesátých letech působil v různých katolických okruzích polských intelektuálů. Spojoval je, vytvářel umírněnou opozici vůči zakořeňujícímu se tehdejšímu politickému režimu a kdykoliv pro to byla příležitost, rozhodl se k činu.

Založil vlivný katolický měsíčník Więź, byl členem intelektuálního okruhu nejvýznamnějšího katolického měsíčníku Znak, působil v Klubu křivého kola, který propojoval různé okruhy kritické k tehdejší státní moci a stal se zárodkem pozdějších okruhů lidskoprávní i politické opozice.

Spolu s ním se tam scházeli také osobnosti jako dvojice Jacek Kuroń a Karol Modzelewski, kteří jako vůbec první vystoupili v roce 1956 proti režimu, Władysław Bartoszewski, již zmíněný Leszek Kołakowski a mezi jinými také tehdejší středoškolský student Adam Michnik.