V Polsku se znovu otevřel spor o Jaruzelského úlohu v roce 1981

Lukáš Horák

Nové poznatky naznačují, že v noci z 8. na 9. prosince 1981 Wojciech Jaruzelski, bývalý předák polských komunistů a prezident Polské lidové republiky, skutečně požádal o zásah vojsk Varšavské smlouvy.

V roce 1980 vstoupila do stávky opoziční Solidarita. Hnutí sílilo a postupně přerůstalo polskému režimu přes hlavu.

9. prosince 1981 se v obavách z nepokojů v hovoru, z něhož byly dosud známy jen útržky, Jaruzelski údajně dožadoval vojenské pomoci SSSR. Tehdejší velitel vojsk Varšavské smlouvy, Viktor Kulikov, měl oponovat, že polská armáda zvládne demonstrace sama.

Ovšem Jaruzelski nevěřil v sílu vlastní armády, a dokonce uvedl, že Polsko „to samo nezvládne“, s argumentem, že v okolí Gdaňsku žijí čtyři miliony lidí, což je „takové menší Finsko“. Kulikov jej naopak dle přepisu rozhovoru nabádá, že by se potlačení Solidarity mělo stihnout do 20. prosince, „než se vojáci rozjedou na svátky k rodinám“.

Ačkoliv Jaruzelski měl dokonce pohrozit vystoupením Polska z Varšavské smlouvy, Kulikov vojenskou pomoc nepřislíbil. Taktéž Jurij Andropov, tehdejší velitel KGB, k sovětskému zásahu v Polsku vyjádřil záporný postoj.

Poslední šancí, jak zabránit nepokojům, bylo pro Polsko vyhlášení výjimečného stavu, který formálně trval do července 1983.

V dubnu 2007 byla proti Jaruzelskému společně s dalšími iniciátory výjimečného stavu, během nějž přišlo o život zhruba devadesát lidí, vznesena obvinění. Proces vedený od jara 2008 se vleče zejména vinou špatného zdravotního stavu devětaosmdesátiletého Jaruzelského.

Ten svou obhajobu dlouhodobě zakládá na tom, že vyhlášením výjimečného stavu zabránil vojenskému zásahu v Polské lidové republice.

Nové poznatky, které se opírají o poznámky Kulikovova adjunkta Viktora Anoškina z nočního telefonního hovoru, ale naznačují, že se Jaruzelski se Sověty spíše navzájem snažili svalit odpovědnost za potlačení lidového hnutí jeden na druhého. Jaruzelski tuto interpretaci nyní v polském tisku prudce odmítl.

Impuls k debatě dalo zveřejnění studie polského historika Antoniho Dudeka na webových stránkách polského Ústavu národní paměti. O přepisu nočního telefonátu se mezi historiky  mluví už od roku 1997, kdy ho měl Kulikov jako pamětník přivést na konferenci do Polska. Už tehdy ale Jaruzelski takovýto výklad událostí striktně popíral.

Další informace:

Zpráva Instytutu Pamieci Narodowej

Gazeta Wyborcza Téma Notatka Anoszkina