Volte podle pohledu stran na vás a vzdělávání
Petr ChalušDůležitým kritériem pro rozhodování ve volbách může být postoj stran ke vzdělávání. Cílem politiků by mělo být, aby další generace dokázaly žít společně na jedné planetě, aby naše děti, až dospějí, dokázaly mít rády druhého člověka.
Uvažujete na pravolevé škále nebo konzervativní x liberální? Možná to nejsou zdaleka nejdůležitější škály, na kterých se můžete rozhodovat koho volit. Co třeba se rozhodovat podle všímavosti stran k občanským iniciativám a k jejich pohledu na člověka a na jednu z nejdůležitějších oblastí politiky: na podporu vzdělávání?
Před dvěma lety vznikla občanská iniciativa proti tehdejší vládou zaváděné nové povinnosti všech českých rodičů a žáků — proti plošnému testování žáků v základních školách Českou školní inspekcí. Více o smyslu iniciativy zde.
×
Diskuse
Rád i více do hloubky budu zde odpovídat a diskutovat o tématech v článku, děkuji vám za jakékoli případné příspěvky do diskuse
zkuste pane Chaluši odpovědět na mé otázky naší diskuse zde http://www.denikreferendum.cz/clanek/16312-lide-povazuji-kvalitu-ceskeho-skolstvi-za-prumernou
Ano, budu rád pokračovat i v diskusích pod dalšími články zde v Deníku referendum. Vaše otázky, co tam pokládáte jsou zajímavé, také se vám chystám nějaké položit :-)
September 10, 2013 v 11.56
Nevzpomínám si, že bychom si tykali, ale je to zřejmě výsledek moderního školství.
September 10, 2013 v 12.51
Já jsem výsledek socialistického školství :-)
Vážený pane Švehlo, omlouvám se vám, myslel jsem, že v Deníku Referendum je možné mezi přispěvateli a komentátory si vykat s použitím křestního jména, tak jak jsem dosud činil a již nebudu.
Pokud uvažujete takto černobíle ("tendence řídit lidi a jejich děti jako ovce" vs. vnímání jako člověka, "zdroj" vs. "stroj"), tak se příliš nelišíte od pojetí my x oni jako ve většině autoritářských režimů.
PH
Určitě zajímavá kritéria stran, podobně mohou být obnažovány strany pohledem učitele, kam dovedly české školství.
Někde se asi neshodneme (státní maturity), jinak s Vašimi naznačenými preferencemi souhlasím.
Někde se asi neshodneme (státní maturity), jinak s Vašimi naznačenými preferencemi souhlasím.
Pane Ungere ano, jde mi o to nebýt jako ti, pro které jsem anonymní oni.
Pane Hlávko, jste první, kdo zde "naznačeně" souhlasí :-) A maturity v produkci potřebám žáků a učitelů odtažitého superúřadu Cermat se vám zdají jaké? Ještě jednou děkuji za podporu a dobrou volbu přeju vám, i sobě.
September 11, 2013 v 11.06
Ohlas na článek od jednoho kamaráda z IT profese
Tom mi napsal: "... uz dnes mame auta, ktera se sama ridi a hlasem ovladane aistenty v mobilech ... do 20 let tu mame umelou inteligenci a veskere vzdelani nam pak bude na p**.... na 90% budou podstatne uplne jine znalosti a dovednosti nez ty, ktere se ucime ve skolach ci na vzdelavacich kurzech..." Tak díky Tome a i tobě přeju dobrou volbu v těchto volbách :-) To platí i pro dalších mnoho voleb, osobních rozhodnutí a našich občanských iniciativ, máš pravdu svět se mění a aby nás nepředběhl, tak navrhuju: tvořme ho my a hned.
September 11, 2013 v 12.43
Děkuji za další názor emailem - ze starší generace :-) z mé rodiny
Cituji a děkuji "...Co má hodnotu po staletí jsou dovednosti. Když něco dovedeš (umíš), žiješ. Jak dostat alespoň předpoklady pro dovednosti (v širokém spektru) do výuky na školách? ..." Ano čtěte volební programy, jestli strany prostřednictvím vzdělávací politiky podpoří děti v klíčových dovednostech pro život.
MK
nemohl byste najít postoje antagoničtější, než ty, co vám přišly e-mailem.
Ten první mi evokuje Bradburyho. Máme Google, budeme mít UI, to co se učíme, nebudeme za 20 let potřebovat... Tak na co škola? Já myslím, že škola by měla dát tolik znalostí a dovedností, aby si člověk mohl vydobýt nezávislost na všech těch umělých myslích, co na nás čekají. A které to jsou? Kritický přístup každopádně. A z toho ostatního? Cokoli. Klasická literatura, kvantová fyzika, praní na valše. Ale to neobsáhne nikdo. Tak co tedy učit? Spolupracovat. Myslet dohromady a zároveň každý sám. To znamená všeobecný rozhled (společný základ) a osobní specializaci.
Ani nevíte, jak se snažím sem napsat nějaký konstruktivní návrh. Ale nejde mi to, vidím dva nezbytné a přitom protichůdné nároky. Nezbývá mi, než ten úkol přenechat těm, kteří jsou k němu kompetentnější.
Ten první mi evokuje Bradburyho. Máme Google, budeme mít UI, to co se učíme, nebudeme za 20 let potřebovat... Tak na co škola? Já myslím, že škola by měla dát tolik znalostí a dovedností, aby si člověk mohl vydobýt nezávislost na všech těch umělých myslích, co na nás čekají. A které to jsou? Kritický přístup každopádně. A z toho ostatního? Cokoli. Klasická literatura, kvantová fyzika, praní na valše. Ale to neobsáhne nikdo. Tak co tedy učit? Spolupracovat. Myslet dohromady a zároveň každý sám. To znamená všeobecný rozhled (společný základ) a osobní specializaci.
Ani nevíte, jak se snažím sem napsat nějaký konstruktivní návrh. Ale nejde mi to, vidím dva nezbytné a přitom protichůdné nároky. Nezbývá mi, než ten úkol přenechat těm, kteří jsou k němu kompetentnější.
Antagonismus k mému článku není třeba hledat, je ho všude spousta. A nakonec vy jste jeden rozpor sám dobře napsal: všeobecný základ nebo osobní specializace? Odpovím otázkou: Jsou o vaší otázce politické strany vůbec ochotné přemýšlet a které? A přenechávat cokoli se týká vás kompetentnějším, to bych nedělal, např. politika se týká každého člověka a je otázka kdo je v ní kompetentnější, možná právě jedině my všichni, když se do ní zapojíme my všichni. A i v oblasti školství bych si být vámi nejdřív ověřil, že ti "specialisti" - učitelé, ředitelé, úředníci, vědci a pod. jsou lidé s "všeobecným rozhledem", že jsou to vůbec lidé, že vám opravdu mohou v něčem pomoci. Mnozí z nich ano a zdaleka ne každý z nich. A také ten váš rozpor, který jste popsal je důkazem o jisté vaší kompetenci v "specializované" vědě - pedagogice. Můj přítel Tom tak trochu rezignuje na možnost obsáhnout čím dál větší vědění, v tom je antagonistický ke mě, já věřím, že určitou formou můžeme veškeré vědění obsahnout každý (nebo musíme).
VV
Domnívám se, že v textu Petra Chaluše jde o víc, než co naznačují diskutující přede mnouí. Jde o filozofii vzdělání/vzdělávání a o jeho místo ve společnosti (viz Keller: Vzdělanostní společnost).
Základní pedagogické dilema je, že vzděláváme teď pro to, co přijde, ale kloudně nevíme, co přijde. Toto dilema řeší současné školství příklonem k bezbřehému pragmatismu, k pojetí člověka jako lidského zdroje a k absolutní ekonomizaci a nutné kvantifikací veškerých hodnot.
Nastala tato situace nezájmem společnosti? Nebo manipulací elit? Nebo postmoderním neúspěšným hledání identity? A proč v jiných státech EU takto silně nenastala?
Základní pedagogické dilema je, že vzděláváme teď pro to, co přijde, ale kloudně nevíme, co přijde. Toto dilema řeší současné školství příklonem k bezbřehému pragmatismu, k pojetí člověka jako lidského zdroje a k absolutní ekonomizaci a nutné kvantifikací veškerých hodnot.
Nastala tato situace nezájmem společnosti? Nebo manipulací elit? Nebo postmoderním neúspěšným hledání identity? A proč v jiných státech EU takto silně nenastala?
September 13, 2013 v 9.09
Díky Václave za názor, přidávám o co mi ještě jde
Jde mi o bazální cíle státu v oblasti vzdělávání v současném světě a jde mi o to, která ze současných stran kandidujících do sněmovny má vůbec snahu pochopit souvislosti mezi vzděláváním, politikou a životem každého z nás. Zejména jde o životy našich dětí, které tak "samozřejmě" právě školou a vzdělávacím systémem ovlivňujeme a všichni za to neseme odpovědnost. Je kolem nás mnoho proudů a myšlenek a právě v článku vyjmenované strany se zajímají o různé myšlenky, snaží se o moderní demokratické myšlení v oblasti vzdělávání a tedy tím ukazují o sobě, že mají v sobě známky něčeho "demokratického" a jiné strany buď oblast ignorují nebo jak říkáš pragmaticky zjednodušují nebo dokonce využívají pro "totalitní" řízení mas lidí. Je důležité v těchto volbách odhalit lhostejné a totalitně smýšlející strany a nevolit je, zároveň jim přeju ať najdou potenciál k "demokratizaci" svých cílů a ideí. Věřím před volbami Zeleným, Pirátům, Změně a ČSSD na základě jejich reakcí a programů, že oni mají aktuálně potenciál zlepšit vzdělávací politiku státu.
+ Další komentáře